žůa. čtyři měsíce uběhly jako voda a já nenapsala ani řádku. poslední dobou zapínám zase ntb, ale to hlavně kvůli škole, protože máme mraky úkolů, které prostě musím udělat na kompu. no jo. škola. před jedenácti lety jsem odstátnicovala na bakaláři a dál už nešla. ale vrtalo mi to v hlavě dlouho. pro svoji práci jsem ale dokončené magisterské studium nepotřebovala, navíc jsem buď učila od rána do večera a nebo jsem poslední čtyři roky doma s dětma a v kombinaci s nějakou prací se mi tam toho víc nevešlo. ale už delší dobu mi leželo v hlavě to, že bych teda ty dva roky na navazujícím magisterském zkusila. pokud mě někam vezmou. dálkově, of course. tak jsem si podala dvě přihlášky. na karlovu univerzitu. na fakultu humanitních studií a na fakultu sociálních věd. co se nestalo, oni mě přijali na oba obory. a tak jsem šla na fsv. kdybych neměla děti, šla bych studovat oba obory na obou fakultách, protoře si myslím, že jdou dost ruku v ruce. vlastně ten z fhs teď několikrát zmiňovali i na přednáškách na mém oboru na fsv. zatím jsem měla školu jednou a dost přemýšlím, že další dny využiju tak, že budu sledovat streamy. protože mi vadí jeden fakt. máme možnost zůstat doma a sledovat to online. bezva. já se chtěla socializovat a prostě tam být osobně. jenže byť všude proklamovali, že se bude kontrolovat očkování nebo test, nekontroluje se nic, a nás sedí devadesát v nevětrané aule po dobu devíti hodin. // no a kromě školy... byla jsem v polské lodži v létě, a kdo mě sledujete na IG, jistě víte, jak to tam dopadlo, že jsme s míšou strávily noc na ulici a že to celkově byl dost adrenalinový výlet. pak jsem byli s badboyem a kluky v chorvatsku, protrajdali šibenik, tribunj a záhřeb. tam jsem zase zapomněla na zastávce mhd kabelku s plínkou, ubrousky, nabíječkou na telefon a respirátory, no a za půl hodiny tam nebyla. obsah někoho evidentně potěšil. asi si budu muset longchamp kabelku pořídit znovu. trošku po ní truchlím. pak jsem taky nutně zase potřebovala do wamberzic a klodzka. no a klodzko jsme si s mým cestovatelským duem dam daly i tuhle sobotu aká tour de tamní sekáče, kavárny, památky a obchody. a příští týden na den do wroclawi. protože polsko je láska. chraň bůh vás psát, že to tak nemáte. // čtu. čtu.... na něčí poměry hodně, na mé málo. protože prostě přes den se nechytám, kluci potřebují moji pozornost a péči, no a teď mám i dost starostí se školou, a taky mám pár kurzů angličtiny. ale čtu po večerech. a teď dočítám zrovna od khaleda hosseiniho tisíce planoucích sluncí. dost to koresponduje s tím, co se po odchodu spojeneckých vojsk z afghanistánu začalo dít. knížky si pořád půjčuju, kupuju a dostávám. a no a nestíhačka. klasika prostě. ale dnes hosseiniho plánuju dočíst. sic půjdu spát asi o hodinu později, než jsem si vytyčila, ale nedá se nic dělat. zítra dopo mám sezení s jedním z mých kurzů. bývalých kurzů. u kafe. i s chlapečky. lučka už jinak chodí do školky. ale jen na tři dopoledne v týdnu a je tam docela spoko, byť se nijak zásadně nedruží. a je pořád krásně kudrnatej. a mates, tomu bylo dvacet měsíců, pusu nezavře, dělá všechno, co dělá luka a je to hrozný božan. // taky u nás doma v červenci fotili z časáku marianne bydlení, vyšlo to v srpnu. kdo jste si to nekoupil, tak s vámi už neka. haha. // pořídila jsem si monsteru. chlebový kvásek. spoustu náčiní na tvoření s dětmi. taky kabát v sekáči. crossbody kabelku. zjistila, že polské sekáče, hlavně ten v lodzi na hlavní třídě, a pak ten náš místní kostelecký, jsou stejně nejlepší. pražský primark je velké mrzení, nijak mě nenadchnul. a na trhy chci jet do drážďan. i proto jsem si nekoupila dnes v rossmannu při té lákavé akci 1+1 žádný mejkap, protože mě žádný nebere a těším se do polské hebe nebo německého müllera. ale tekutou rtěnku a nějaké pičičandičky na obočí jsem si neodpustila. to zase ne. // budí se mi dítě, tak se s vámi zase na nějaký čas loučím. třeba jen na krátký. kdo ví. téra