jeleni, jeleni, kdepak si lítáte?

      

      

s cestováním do lbc to nakonec dopadlo tak, jak jsem předpovídala v postu předchozím, s jedním větším rozdílem, že jsem nakonec po pěti a půl hodinách na cestách dojela. byla jsem tuze neklidná z toho, že zítra píšu tu morfu a pak sociální komunikaci, kterou jsem se musela vskutku naučit, poněvadž ji budu psát sama o konzultačkách. a tady to se to stalo... učím se takhle sociální komunikaci a narazím na pojmy proxemita a haptika. je mi to známé už z jiných lingvistických seminářů. jenže tady je bližší specifikace a já tak zjišťuji, podle svého neverbálního chování, proxemity a haptiky, že jsem normální INTROVERT. pětadvacet a půl let žiji v tom, že jsem extrovert a ono ne! ještě si jednou pročtu své poznáky na sociální komunikaci a normálně to zatáhnu. je to se mnou na pováženou. // včera jsem si z fleru objednala dalšího jelínka. brož. a těch jelenů, co po fleru běhá! nadchla mě naprosto dokonalá šedá mikča (po jaké toužím), která má dva jeleny na předních kapsách, pak spoustu malých na zádech a dvě placky s jelenama. a taky běhá po fleru spousta oveček a létají vlašťovky. normálně podléhám. zítra, jen co napíšu obě zkoušky, běžím do lindexu. a pak šprtat syntax a trošku se vyspat. připadám si i přes dostatečný osmihodinový spánek totálně grogy. hlavně dnes. a je to způsobeno tím, že už několik nocí mám školní hororové sny. téra