flashback a poslední dva dny

 

    

                         poslední nákupy v Irsku

      

                            roundstone, západní pobřeží Irska

    

                                 pijanka téra

prohrabávám se fotkama na fb, kde jich mám asi milion, usmívám se nad irskem, poněvadž včera to byl půl rok, co jsme přistály s myslitelkama opět na české půdě a broukaly si něco o borech šumících po skalinách. co mě potěšilo, že dns opět musela ustoupit tatra, nad kterou sa blýská právě před vodou, co hučí po lučinách. ano, prosím, bylo to 3:1. a ač mi to volal týdžej až odpoledne, tak jsem měla radost. ano, přiznávám se, neviděla jsem to. a pročpak? protože nemám na koleji televizi a neměla jsem na tu jednu noc ani notebook. a zaplaťpánbůh za to, páč bych neudělala už vůbec nic. // včera to byl naprosto zbytečný den. resp. co se týče cesty do lbc. už ráno mě mělo napadnout, že to bude den blbec, když jsem asi po sedmdesáti letech zaspala. téra nezaspává. za deset minut jsem byla z domu. přikodrcala jsem se před desátou do lbc a uháněla na studijní. kvůli promoci zavřeno. ještěže jsem byla prozíravá a ten formulář jsem si vytiskla s předstihem doma. sepsala jsem všechny důvody, proč bych měla děkanský termín dostat (ano, jsem blbá na syntax) a fofřila za zástupkyní vedoucího katery. dovolená. chtělo se mi bezmocí zahryznout se do kliky, ale záhy jsem si uvědomila, že jedna korunka je dost drahá, na tož si nechat dělat všechny zuby nové. tak jsem čekala hodinu a půl na pana tajemníka a ono nic!!! to už jsem byla vskutku zoufalá a tak jsem šla s andrewem na kafe. do toho mi volala moje malá sis, že jsem si ráno v tom kvapu vzala její klíče místo svých. príma, představa nocování na lavičce před kolejemi mi připadala jako dobrá výzva. na koleji mi týpek z vrátnice odemknul buňku a pokoj, ale klíč si odnesl a já tak byla celou noc odemčená!!! na chodbě jakýsi mejdan a já se děsila, kdy někdo začne cloumat mojí klikou. od šesti večer do deseti jsem se věnovala knize od martina sichingera cukrový klaun. přečteno. a od deseti do tří do rána pak raisovu západu. jsem na sebe pyšná, ačkoliv mám pocit, že jsem zbytečnější knihu dlouho nečetla. teď si za odměnu čtu knížku o pornoherčce, která chtěla zlomit rekord a obhospodařit šestset mužů, vše mělo být zdokumentováno, protože předpokládala, že při tom zemře a chtěla, aby tím upozornila veřejnost, že natáčení sadistických pornofilmů končících smrtí je špatné a mělo by se zakázat. ve tři jsem šla spát, ale každých fakt deset minut jsem se budila strachy, že mi někdo leze do pokoje. v devět jsem už stepovala opět na katedře, zda se teda mojí žádostí bude někdo zabývat a pak jsem s nemalým zoufalstvím v očích utíkala do knihovny, kde jsem si vypisovala detaily z knih ta třetí a petrolejové lampy. na chvíli mě rozptýlila kája, když jsem jí hodinku učila angličtinu a pak jsem už opět běžela na katedru. a... poštěstilo se mi a vypadá to velmi nadějně. nicméně do pondělka ještě skákat příliš nechci. btw co se týče skákání, včera mi volal regy, tak jsem mu říkala své tipy na sobotní závod na k-140, vsadil na všechno, co jsem mu řekla. a upozornil mě, že to jsou velké prachy. tak teď abych se bála.

zítra se jdu objednat na lymfodrenáže, zjistit, zda se prodali mé lyžáky a hlavně!!! vybrat si nový notebook!!!!!!!! ach. už budu jako normální člověk, který si může zapnout ve vlaku friends/criminal minds/nějaký film a nemusí se obávat tomu, že za minutu baterka kiksne. také předpokládám, že nový frajer se zapne dříve než za patnáct minut. ale jinak mi moje kráska sloužila docela věrně tři a půl roku. 

dnešní zkoušku z regio jsem úspěšně dala, bylo to naprosto příjemné popovídání si o knížkách, které se mi líbily a které mě bavily. btw na stránkách českého rozhlasu je možné si pustit divou báru, lol.

zrušili v náchodě mé oblíbené hračkářství, kde byla výloha vždy plná shaunTHEsheepů a teď je tam t-mobile, brek. a o weekendu už snad budu mít tašku s jelenama. // mějte se mile a dobrou s kobrou. téra