willy wonka.

Willy Wonka je skromný, chytrý, báječný, jak to u géniů bývá… písnička, kterou WW o sobě zpívá. Moje sis ji dnes celý den brouká, kdykoliv se nezapomenu v něčem vychválit. Haha. Hrozně nerada totiž dělám věci, které by mě neměly nějak obohatit. Takže když už hraju na mobilu hru, je to zeměpisný vědomostní kvíz, když už mám hrát stolní hru, je to česko nebo evropa. Mám ráda vědomostní věci, no. ||| včera (sobota. Opět píšu neaktuálně, jelikož na chalupě je slabé připojení.) mě badboy vzbudil v osm ráno a balili jsme se na celé léto pryč. Za hodinku jsme to zmákli. A vyrazili. Badboye jsem odvezla na fotbal. Na chalupě jsme se všichni tak krásně sešli. Moje nejlepší, nejchytřejší a čerstvě odstátnicovaná sis s jejími dvěma novými tituly, jedním českým a jedním francouzským. Jak já jsem na ni pyšná! Sešli jsme se celá široká rodina, grilovalo se, blahopřálo se všem ke všemu. Konečně mám do kuchyně tabulku, abych si tam před vánoci mohla nakreslit kapra a jmelí a nikdy už nic nezapomněla koupit. A spoustu dalších roztomilostí. Od mojí sis jsem dostala knihu analfabetka. Od autora, který napsal i bestseller stoletý stařík. Mám tady slušnou kupu literatury připravenou na léto, analfabetkou začínám. Večer jsem jela s badboyem na jeho pracovní akci ještě. Piplala jsem se asi dvacet minut s účesem. A když jsme tam dojeli, už tam bylo pár lidí. Tak jsme jeli do čska na náměstí do baru. Seděli s pár jeho kolegy na zahrádce a bylo to hodně v pohodě. Přesun dovnitř. A teď proč mi sis zpívá toho willy wonku… pořád mě tam všichni obdivovali a ptali se badboye, kde ke mně přišel a že si mě má vážit, a jak jsem úžasná a hezky se na mě dívá a tak. A když se k tomu připíše, jak domýšlivá jsem… lol. ||| ve dvě jsem padla za vlast. \\\ navíc jsem se včera stala největším fanouškem Chile. Jejich vlajku znám z geochallenge, vyslechla jsem si jejich hymnu, zatoužila se naučit kastilštinu a zkrátka jsem byla jejich. Nechtěla jsem, aby Brazilci doma šli dál. Ale nakonec šli. Po penaltových rozstřelech, které byly trošku divoké, to kanárci dotáhli do postupového konce. Dnes jsem byla za tulipánku. Ale týmu Oranjes já fandím od začátku turnaje. Byť po zmínce komentátora o tom, že Mexičani již pětkrát po sobě na světovém turnaji vypadli právě v tomto bodě, mi bylo líto, že tomu může tak být i po šesté. Ale dlouho tomu nic nenasvědčovalo. Pak se ale Nizozemci zmátořili, nejdřív střelili první branku a pár minut na to proměnili pokutový kop. Teď budeme s badboyem sledovat zápas mezi Řeckem a Kostarikou. Fandím samozřejmě Kostarice, která je mi za normálních okolností docela šumák. Ale Řekům nemůžu od roku 2004 zapomenout, jak se zabetonovali v semifinálovém zápase proti nám na evropském šampionátu ve vápně a tímhle antifotbalem to dotáhli až do finále a poté i k titulu mistrů Evropy. Od té doby jsou pro mě odstrašujícím fotbalovým případem. Nefandím. Nepřeji. Téra