ema solí.
zase uběhlo času. v pátek jsem navštívila po několika letech festival jeden svět a zhlédla film bojovníci ze severu. musím upřímně říct, že to byl v rámci tohoto festivalu nejslabší film, jaký jsem kdy viděla. somálští mladíci vyrůstající v dánsku se přidávají k hnutí al-šabáb a vrací se tedy zpět do vlasti svých rodičů. ten, který to vypráví, se strhnout nenechal. avšak i tak má v dánsku pocit, že jeho situace je bezvýchodná. rodiče těchto mladých přistěhovalců si váží možnosti žít v evropě a pracovat tu, byť se jejich práce týká hlavně úklidu či obsluhy nějakého stroje. v porovnání s tím, co znají ze somálska, je tohle příjemný život plný sociálních jistot. jejich děti, kteří se již narodili v dánsku mají pocit, že nezapadli, ale neumí si představit, jaký život by to v somálsku teď byl. a tak možná proto inklinují k tomu, že východiskem je bojovat proti nepřátelům. a pak zjistí, že křesťanští etiopané, kteří přišli do jejich vlasti, se již stáhli a není proti čemu bojovat. jenže hnutí al-šabáb bojuje i nadále. vlastně jen tak. smrt je přirozená.
po filmu jsme s mum zůstaly ještě na koncert please the trees, alternativní rockové kapely. produkce byla hlasitější, než nám bylo milé, a tak jsme jely po třech koncertech domů. přidala jsem se pak k badboyovi, honzovi, tonymu&sis a pepovi, zahrála si kulečník a o půl druhé padla za vlast. ráno jsem se viděla s ťapťou, což bylo super. vrátila se opět z číny, tak jsem si užila vyprávění. poté jsem vyzvedla čivavu edu a následně badboye a vydali jsme se na chalupu, kde jsme složili čtyři kubíky dřeva, aby bylo čím topit. heroický to počin.
dnes jsme měli takový maličko pekelný a dobrodružný zážitek s edou. eda je pětikilová, nevychovaná a maličko nezvladatelná psí potvora. na vodítku si dnes vyštrádoval ven, vyvlíknul se z obojku a cesta necesta, auta neauta, pelášil napadnout mladou romku. štěkal na ni jako urvaný ze řetězu. odhodila jsem kabelku na trávník, botky pro mamku v ruce na chodník, nechali jsme otevřené auto a mastili za edou. ten absolutně nereagoval, nenechal se chytit, otočil se, spatřil skupinku přívrženců nového života a se zuřivým čivavím štěkotem se pustil směle za nimi. a my za ním. ti se ho pokoušeli chytit, ale eda byl v rauši, štěkal a vystartoval opět přes silnici. s projíždějící oktávkou se minul cca o pět metrů. málem se mi zastavilo srdce. už už jsem se viděla, jak ho skládám do pytle a předávám kamarádce. nakonec jsme edu zahnali k blízkému plotu, kde když zjistil, že ho naháníme každý z jedné strany a on nemá v podstatě kam utéct, rezignoval a přišel ke mně. ode mě ho čapnul badboy a nařezal mu. bránící se čivava ho stihla pokousat. zbytek dne jsme strávili na chalupě, grilovali jsme, snili nad tím, jaký by byl eda na česneku, a pak ho vrátili. asi jsme ho hlídali naposledy, protože mi badboy řekl rozmysli se dobře, příště já nebo pes. vzhledem k tomu, že už jednoho pejska mám, a s čivavou sdílet život není asi příliš perspektivní, rozhodla jsem se pro badboye.
tenhle víkend byl jinak ale příjemně plodný. jednak čtenářsky - přečetla jsem kus knihy zmizet od petry soukupové, od enid blytonové pak dvojčata a claudine a dvojčata zpátky ve škole, začetla se do stoleté holky od jany knitlové a vylovila u sis v knihovně bilingvní knížku za zrcadlem a s čím se tam alenka setkala od lewise carrolla. viděla jsem báječný film s láskou, rosie. stáhla si teorii všeho, koupila jsem si látkové tenisky s aztéckým vzorem, začala nosit květované tričko, těším se na set na obočí od avonu, dostala jsem dva pugéty žlutých růží, grilovala jsem s badboyem a kamarády. a vyrobila si kokosové mléko. mým nejoblíbenějším jídlem posledních týdnů se stala řepová polévka a tofu omeleta, což jsem si tenhle víkend obojí dopřála. a protože jsem už dlouho okukovala nápoje od alpra a mandlové mléko mi loni přišlo jako totální kentus, a já se stále neodvážila koupit si za ten peníz to kokosové, které by mělo být chutnější, rozhodla jsem se ho vyrobit. teď se chladí a jsem zvědavá, jaké bude. zítra dopo budu vyrábět pažitkovou lučinu. v úterý jdu do kina na představení z broadwaye - o myších a lidech od steinbecka. a v neděli do brna. krásné to plány. téra
Žádné komentáře :
Okomentovat