právě jsem objednala dva vánoční dárky z internetu. a před chvílí jsem se málem mohla zapsat do guinnesovy knihy rekordů v počtu zaplacených účtů. just kidding. ale člověk si připadá, že má na účtě jmění. pak zaplatí nájem, internet, sipo, běžné platby a už zase takové jmění nemá. chjo. ještě že si žiju svůj malý skromný život. muhehe. utrácím. ale utrácím s rozvahou. vždy jsem taková byla. // včera jsem byla v divadle. na představení divadelního spolku anfas. hra evžen oněgin. co můžete čekat od něčeho tak profláklého? ale zpracování anfasu bylo skvělé. bylo to jedno z nejlepších divadel posledních dob. a to jsme s mum čekaly, že to bude takový outsider mezi tím, co je v letošním. předplatném. a můžu s přehledem říct, že to mělo i na mefista, kterého jsem viděla před třemi týdny. ačkoli za divadelní vrchol této sezony považuju petrolejové lampy v podání hradeckého klicperova divadla v lednu. a pokud to klapne, tak blaník od cimrmannů. a tím se uzavře kruh. jelikož blaník byl první cimrmannovská hra, kterou jsem viděla živě! viděla jsem teda živě už úplně všechno. ale opakování je matka moudrosti. lol.
pokud zítra nepadnu za vlast, až skončím v pět s výukou. a přemluvím lišku, aby šla se mnou. v rámci dnů poezie a literatury bude v zušce miloň čepelka. ano. člen cimrmannovského sboru. loni měl tak čtení. před třemi? lety měl v knihovně besedu. je hrozně roztomilej. jde-li to vůbec říct o dospělém člověku!
beru svého miniboříka s novým námořnickým šátkem a vyrážíme učit. nečekaně mi dnes spadla do klína jedna free hodina, tak jsem to docela ocenila. i v klidu jsem se naobědvala. a teď zase hurá vzdělávat mládež. tralala. téra
Žádné komentáře :
Okomentovat