v úterý se mi nějak nechtělo vůbec nic. jen si tak lehnout, pustit si americkou krásu a všechno zaspat. jenže přišla jsem na zastávku a autobus měl čtyřicet minut zpoždění. kolona aut totiž stála už od vysokovského kopce, ale tentokráte už od skalice, takže autobusy přijížděly prázdné, lidi si raději vystoupili na okraji náchod city a došli si to po svých, byla to ta rychlejší alternativa. po dvaceti minutách jsem se začala zabývat poněkud nevšední kratochvílí, a to počítala jsem projíždějící auta, než mi přijel bus, došla jsem k číslu 368!!!
večer jsme vyrazili z badboyem, ivankou a zděndou v čska posedět. hrozně pohodovej večer. pak mi badboy předvedl, jak tančí kozáčka a o půlnoci jsme padli za vlast. ráno 17. listopadu jsem měla pocit, že jsem opravdu bojovala za svobodu, poněvadž jsem byla utahaná jako kůtě. měla jsem s sebou nějaké věci ze školení, a anglickou učebnici, ale stihla jsem toho pramálo. vinou nepřízně počasí jsme ani jeden nebyl příliš naladěn mít dobrou náladu, a já jsem byla nepříjemná až běda. uklidnila mě až americká krása, soukromé pasti a obejmutí. // ještě během odpoledne jsme se v sychravu vydali ke splavu, kde jsme si sedli na opěrátko lavičky a povídali se. najednou k nám přišla taková roztomilá pohádková babička, která šla do zahrádkářského centra na předváděčku hrnců, která však byla vlivem neúčasti obecenstva zrušena. a tak s námi tahle roztomilá, trošku zapomětlivá, paní se svým původním a velmi udržovaným chrupem vedla rozhovor. proč to zdůrazňuji? bylo jí osmdesát pět. byla u vytržení z badboyových nových bot (obyčejné sportovní boty:)), vyprávěla nám, jak pracovala jako porodní asistentka a rodila jakousi slovenku na ratibořickém zámku. taková příjemná podzimní konverzace.
dnes práce, angličtina. a teď se chystám na školení, pročítám poznámky. příští pátek mě čeká test a zkouška. xxx všechno se to blíží už. příští neděli podepíšu smlouvu a dostaneme klíče. dnes jsem šla na nábřeží na prochajdu s westíkem, abych se pokochala. už brzy!!! téra
Žádné komentáře :
Okomentovat