anthropoid.

ceskatelevize

včera jsem byla v kině na filmu anthropoid. jestli jsem měla o téhle operaci nějaké povědomí z hodin dějepisu, tak jsem opravdu dostala jen kusou informaci. atentát na heydricha. parašutisté v kostele cyrila a metoděje. smrt. jako odveta lidice a ležáky. člověk to tak přijme jako historický fakt. dokud ovšem nejde do kina, kde tuhle celou událost vidí na plátně. místy mi bylo až nevolno, poplakala jsem si. povzbuzovala je. asi není lehké se mnou chodit do kina. jsem člověk, se kterým cloumají neustále emoce a moc se tím neskrývá. takže jsem prý při střelbě v kostele neustále povzbuzovala jana kubiše slovy shoot. a když jeden z parašutistů dostal strach a jamie ho uklidňoval, vyšlo ze mě as you trained. tak jako to zaznělo ve filmu už předtím, kdy gabčík uklidňoval kubiše. kvituju, že film nebyl předabovaný, protože čeští představitelé měli angličtinou vskutku dobrou. a čert vem ten přízvuk. a obrovsky smekám před skutečností, kdy skutečně žili tihle dva hrdinové a celý odboj, a dokázali se postavit němcům, ačkoliv dopad to pak mělo obrovský. znovu bych na ten film nešla. bylo to na mě hodně silné kafe. možná časem. ale každému ho směle doporučuji! téra