jsem se včera zase tak naštvala večer. k véče jsem měla řepové karbanátky. protože jsem instagramový úchyl, neopomněla jsem si tuhle božskou manu vystavit na tuhle príma platformu. protože všechno, co mě těší, chutná, baví, zajímá, si tam ukládám. moje spolužačka ze základky mi pod to vložila komentář, že bez toho česneku bych měla skvělý příkrm pro dítě. odvětila jsem, jestli really tohle všechno, co obsahuje řepánek je pro děti ok - sůl, pepř, lněné semínko, ... odvětila, že snad myslela dítko od roku výš. tak jsem napsala, že mě nenapadlo o svém jídle přemýšlet jako o maně pro dítě, když mému bábetku jsou mínus tři měsíce a o nějaké řepě může být řeč tak napřesrok na jaře. a ona mi na to napsala, že to moc pitvám. twl. já jsem snad magnet pro tyhle cáklé matky. někde něco vystavím. ani zbla to nemá spojitost s mateřstvím, oni tu spojitost najdou a naservírují, a já jsem pak jak blázen. přitom jsem s ní byla někdy v červnu po letech na kafi a byla vcelku normální. a pak se na fb poptáte na knižní inspiraci a dostanete od ní odpověď kuřátko a obilí. huh. hele, já teprve před dvěma týdny zjistila, že ty čepičky, které všude pro děti prodávají a jsou hrozně roztomilé, nejsou ve skutečnosti na zimní chození ven. musí přes to jít pletená čepice. tak jak asi můžu přemýšlet o řepě jako o příkrmu? || v noci se mi zase blbě spalo. navíc si můj kojící polštář, který používám jako ulevovadlo a házím přes něj nohu, oblíbil pes. a na druhé straně je zase badboy, který mi nedovolí, abych tu nohu házela přes něj. pak se mi nikdo nemůže divit, že si ve tři ráno vařím čaj a mám pocit, že už začíná nový den. zase se mi nakonec nad ránem podařilo usnout a o půl osmé jsem byla jako mrtvola. ale kurzy príma. dva. dostala jsem rtěnku. v londýnské taštičce. a pak šla rovnou s markét na cappucino. || myslím, že spolu se sušičkou na prádlo nesmírně zlenivým. znáte takový to, když myjete nádobí ručně a vzdycháte, že byste si přáli myčku? pak ji máte a prudí vás ukládat nádobí do myčky. a nakonec myčku i vyklízet. a přitom to máte bez práce. proto myčku nemám a nechci, hned po jídle i po vaření všechno myju. vlastně jsem trošku mimoň, myju to už během vaření. ale mám to takhle s pračkou. vyperu. musím se donutit pověsit to. a pak to sundat, poskládat a zaklidit. o žehlení se bavit nebudeme. vedu ho sporadicky. mám mám teď sušičku. všechno to načechrá a usuší. ale pak se to musí z té sušičky vyndat a zaklidit do skříně. tohle mi trvalo několik hodin. || no nic, vana. ráno v sedm vstávačka. cesta do prahy. těšíme se. téra