úterý 21. listopadu 2017

už se opakuje můj klasický scénář. ve čtyři ráno vzhůru, neschopnost spát, takže jsem opět taková ta ženuška, co vstává, aby se stala svačinářkou, což dnes není oceněno. prý si chce vzít na cesty štengli suchého salámu, kterou si včera koupil. lol. || a tak jsem včera vykročila do posledního učícího týdne. byl to báječný den. takový ten, kdy si uvědomíte, že vás možná lidi fakt mají rádi a že svoji práci děláte dobře. takže jsem u mátového čaje dostala krásné dárky, které mě vážně moc potěšily. protože dvě ze tří mých seniorských studentek mě sledují na fb, a tak vědí, co mám ráda. nakonec jsme se dohodly, že se nejspíš ještě příští pondělí nad čajem/kávou jednou sejdeme. uvidí se. doma jsem se pustila do bramboračky. jsem prostě polívková holka. navíc mi připadá, že moje těhotné tělo se stalo úplným vírem na polévky a doslova je vcucává. ostatně takhle to praktikuje ještě s ředkvičkami, hroznovým vínem a slunečnicovými semínky. to je pro mě jako mor! po obědě krátký spánek. angličan by řekl nap. naše aktuální pošťačka chodí teď nějak později, takže mě z toho spánku probrala úplně stejně jako předchozí pondělí, aby mi předala balíček, který mi dorazil z ebaye. objednala jsem si malou paletku očních stínů od značky technic. už mám někdy z jara jednu větší. obaly jsou spíš funkční než lahodící oku, což je pro mě občas těžké přenést přes srdce, ale nebuďme moc pinktlich. důležitá je pigmentace a funkčnost stínů, a to splňují na jedničku. ačkoliv se tahle malá podobá velmi nápadně té větší. jde vidět, jak jsem v barvách stále konstantní. proto se nemohu stále rozhodnout, zda si pořídit subculture od anastasia beverly hills. musela bych maličko vystoupit ze své komfortní zóny. na druhou stranu mám od téhle značky modern rennesaince a kdyby mi někdo před rokem řekl, že to budou moje barvy, upřímně bych se zasmála. z too faced chocolatte bon bons mám také vymleté hlavně růžové, a třeba od the balm v paletce matt trimony mě už nezajímá žádný stín, a tam by se dalo mluvit o tom, že je to právě ta moje komfortní zóna. tu paletku si nechávám spíš z nostalgie, protože značku the balm upřímně miluju. (jo, a proto jsem se zbavila tvářenky hot mama). tak zase dost o šminkách, protože jinak se rozněžním, budu muset skočit na nějakou sephoru webpejč nebo něco podobného a objednávat. a to zase prrrrrr. || včera jsem dočetla útlou knížku karolíny světlé z rodinné kroniky, kdy nejde o fiktivní příběh, ale skutečně jakési zachycení historie rodu karolíny světlé. beztak všichni víte, že se ve skutečnosti jmenovala johanka rottová, a světlá je jen pseudonym. takže tak. lol. a konečně pak večer došla chvíle na dvouknihu dobrý proti severáku a každá sedmá vlna od německého autora daniela glattauera. román-výměna mailů mezi mužem a ženou. čte se to skvěle. nechtěla jsem badboyovi ráno svítit, tak jsem jen čučela do stropu, ale před šestou jsem s ním vylezla z pelechu, vyvenčila psího kámoše, uvařila čaj, přichystala si snídani, teď si tu tak bloguju a hned poté zalézám zpět na lóže a pokračuju ve čtení. dávám tomu tedy jen chvíli, protože pak mi padnou víčka. ale hned po probuzení se knihy chopím znovu. 

zpátky ke včerejšku. měla jsem tři dětské kurzy a dostala asi bambilion dárků. pořád mě děti objímaly. třeťačky mě obeznámily s tím, jak funguje kojící polštář. ještě že je mám. totiž naše hodiny probíhají v takové parádní místnosti místního mateřského centra, a tam na stěně tenhle polštář visí. emma na něj namířila prstem a optala se, zda ho mám. no jasně, že ho mám. ulehčuje mi aktuálně už několik měsíců spánek. a poslední dobou si z něho dělám trůn, když si před spaním čtu. emma se smála a spolu s ellenkou a rosie mi předváděly, jak si ho musím pak naštelovat, až na něm budu kojit. já to fakt nevěděla! dostala jsem další kupu dárků primárně pro mímo. co mě potěšilo, byla totožná deka do košíku, jakou už mám v tom jednom, a přemýšlela jsem nad koupí i do toho druhého, abych ji nemusela stále přenášet. problém vyřešen. a když jsem dorazila domů, stál v rohu kuchyně druhý košík, který badboy vylovil z útrob sklepa, kde od dubna sídlil. velmi milé překvapení. za těch sedm měsíců se moje paměť scvrkla jen na fakt, že jsem dostala od badboyových přátel košík. ale vizuální stránka v mé paměti už nefungovala. proto mě mile překvapilo, jak moc podobný je tomu, který mám aktuálně v obýváku. takže ho dnes celý vyčistím, slamníček je už ready, podložky a prostěradýlko připravené, deka vypraná. no tradááá. || čtvrt na sedm, vracím se do postele. dnes mám jen dvě dětské hodiny odpoledne, kde se budeme loučit. jak řekla tuhle devítiletá sophie pitomý mimino, kvůli němu se dlouho neuvidíme. takže tak. lol. téra

Žádné komentáře :