někdo cizí v domě od shari lapeny se mi líbila. nečekala jsem od toho nic. ale těšila jsem se na ni. na instagramu někteří avizovali, že to je lehce předvídatelná kniha. ano, přišlo mi to tak. od první kapitoly. jenže. nic není tak, jak se zdá. přečetla jsem ji za den. jedním dechem. se spánkovým defecitem a divokého téměř půlročního miminka. a teď se konečně navracím opět k pavle jazairiové a její knize příběhy. // víkend byl jinak ve znamení sobotní chalupy. tzn. badboy tam mě a lučku vysadil, dala jsem si kávu, oběd, luka spal v košíku na zahradě. ach ten čerstvý vzduch. spal jako nemluvňátko. po obědě jsme koukali na french open, a pak domů. chvilinku se natáhnout. připravit tzatziki a vyrazit na narozeninovou oslavu. nejdříve se mi tam moc nechtělo, ale nakonec to bylo moc fajn. dostali jsme totiž od lišky instrukce, že si máme přinést vlastní pití a máme přinést i něco k jídlu. trošku mě to zaskočilo vzhledem k tomu, že minutu předtím mi odepisovala na moji zprávu, zda s nimi můžeme počítat na moji a badboyovu narozeninovou oslavu v červenci, abych věděla, zda máme koupit menší či větší sud a kolik kilo masa nakoupit. trošku kontrast. moje sestra pak obdržela zprávu, že nejde jen o grilování, ale že david slaví narozeniny, tak upozorňuje kvůli dárku a rovnou zaslala i seznam toho, co můžou koupit. nakonec byla ale oslava fajn. luka je pařmen. spát na akcích zásadně nechce. // poslední týden ze sedmi nocí pět prospal komplet bez jediného probuzení. je to  nezvyk, avšak paráda. ne že by mi nějak vadilo k němu jednou za noc vstávat. ale nemuset vůbec je velká parádička. už jí maso, dnes má zamíchaný do jídla uvařený žloutek. fakt je to obrovský jedlík. prošlo kuřecí maso, špenát, řepa, brokolice, květák, mrkvička, brambory, batáty i hrášek. v podvečer baští kaši. mléka už nechce tolik. pije hodně čaj. bude po mně. lol. láska má nebeská. // téra