tak jsem zase tady. týden psaní pauzy, neb jsem týden neměla zapnutý ntb, což se dnes změnilo. ON. pořád jedu částečně na nabíječce mobilní, šňůra od netbooku. dobrý kombo. // už týden čtu zmizení od charlotty link a crcám se s tím šíleně. vlastně mě to ani moc nebaví. jsem za ta léta asi přethrillerovaná. těším se na nového keplera. ségra už ho má přečteného, teď čte mum, a pak jde ke mně. prý je to hodně, jakože hodně, hoooodně moc brutální. ty jo, se těším. a pak na nového bryndzu, of course. linkovou dočtu, ale přemýšlím, že ji proložím něčím jiným na chvilku. nějak nemám asi tu správnou slinu. přičemž se mi to doma hromadí, a vždy mě zaujme něco dalšího. přes den to prostě nejde. protože kluci. a když luku donutím spinkat po o, usnu obvykle s ním, takže tu máme takový malý spící zámek. a byť se probudím dříve než on, je to proto, že se mathiasek vzbudí dříve, takže pak hopsám kolem něho. // víkend byl fajn, neb badboy přijel už v pátek v poledne. tak jsem využila toho, že je polsko na mapě ještě zelené, a dojela jsem do polska pro plínky. od zítřka bude červené, takže zpátky test nebo karanténa. nic moc. pak jsem zastavila těsně u hranic v hyperalbertu a byla jako v jiříkově vidění. jezdím tam maximálně tak dvakrát do roka. jenže jsem jela pro jednu konkrétní věc. tam by se dala pořešit snad půlka vánočních dárků klidně. mnoho knih. kupodivu i dobrých. mrkal na mě chirurg petry dvořákové. nemám přečteno. lukovi jsem tam koupila krásnou dětskou encyklopedii k vánocům. btw dnes jsem ho nachytala, jak si v pokojíčku přerovnává knížky. přišlo mi to hrozně roztomilé. včera jsme se vydali na les království. přehrada kus za dvorem králové. od nás to není zase takový flák cesty. nebyla jsem tam deset let. přijeli jsme tam ve čtyři. tedy v čase, kdy už se za chvíli začne pomalu smrákat. nemohli jsme téměř zaparkovat. těch lidí! řekla bych, že aktuálně se jich nevyskytuje tolik ani na václaváku. roušku nás mělo asi pět. ale když jsme o hodinu a kus později odjížděli, naše auto tam stálo tak osiřele a nádherně se smrákalo. // dnes je tu opět mlhavo, badboy na noc odjíždí, takže si šel teď lehnout s lučkou. mathias pojídá dárkovou tašku, kterou vylovil v kuchyni v krabici. až se lučka probudí, půjdeme se projít do mlhy s boříkem. // včera jsme jeli zapálit svíčky na hřbitovy, a v nedalekém městě jsem donutila badboye zastavit u tesca, neb u nás se nevyskytuje. vlítla jsem tam, protože šmajda na ig sdílela úplně boží pletené šaty na zmrzký peníz z tama. jenže u nás je to f&f fakt maličké, takže neměli. hodila jsem na sebe krásný kabát. taky za bájo cenu. stopro polyester. byť mi seděl perfektně a myslím, že i slušel moc, nechala jsem ho tam. ten by fakt nezahřál. a abych ho teď dva týdny nosila a pak se kvůli němu těšila na pozdní březen. to asi ne. je mi teskno, že sekáče jsou taky zavřené. hned bych tam pokoukala po nějakém kabátě. mám už čtvrtou zimu (nebo pátou?) ze sedmdesáti procenty vlny, a loni jsem si v budapešti v sekáči koupila zimní parku ještě s visačkou. ale klidně bych si něco přikoupila. a protože já jedu vesměs recycling styl, na konfekce v tomhle dosti házím bobek. takhle, i primark může být slowfashion. napadlo mě to, když jsem předevčírem na sobě měla svetr, který jsem si v březnu 2012 právě v primarku kupovala a stále je fajn a budu ho dalších pár let v šatníku mít. // usnul i druhý budulínek, tak jdu chvíli změnit aktivitu. při vaření poslouchám různé podcasty nebo yt videa, která mě zajímají, ujíždím si na vlozích lucky zelinkový. podcastů, které mě baví, je teď více. no ale koupila jsem si nový respekt, kde je hlavním tématem proč děti nečtou, takže si to jdu pročíst, a včera jsem stihla ještě hospodářky, protože příloha víkend věnuje dosti prostoru janu ámosi komenskému. vše ve spojitosti s bílou horou a tím, co se tu dělo, samozřejmě. téra