kam se poděla?

facebook: i love london

kam se poděla ta vánoční nálada? připadá mi, jako by plíživě odcházela s táním sněhu. ne ne. stále se moc těším. stromeček nazdobený, dárky téměř zabalené, přátelé na 23. podvečer sezvaní. snad jen že to těšení tak moc uteklo, za týden je po všem a zase do října čekačka na tu sváteční atmosféru. 

tenhle týden jsem si střihla střevní chřipku. tak mě to štve! v úterý od šesti učím v jedné firmě a každoročně si tam děláme vánoční besídku poslední hodinu před vánoci. v cestě do města pod horami mi nezabránilo ani to, že jsem si těsně před odjezdem vyprazdňovala žaludek. nakonec jsem jen předstírala jakýsi úsměv a za půl hodiny to zabalila a jela domů, jak mi bylo špatně. proležela jsem dopoledne, pak jsem skákla odučit jednu hodinu dětí a domů jsem přišla s horečkou blížící se čtyřicítce. vyležela jsem to, zaspala to. a ráno se probudila zase čilá a zdravá. po střevní chřipce zbyla jen nechuť k jídlu a gumové končetiny od horečky. 

dnes jsem zkoukla dva filmy. zápisník jedné lásky mám moc ráda už několik let. kdysi jsem tento film viděla v televizi, ale zapomněla jsem název a film nedohledala. jméno ryana goslinga mi tenkrát nic neříkalo. ale čirou náhodou jsem na nějakém blogu na popisek tohoto filmu narazila a hned mi svitlo, která bije. od té doby jsem ten milý film viděla několikrát. a allie a tehdejší móda mě braly snad víc než samotný příběh. a to se nepovažuju za marnivku. podruhé v životě jsem si dnes pustila film the devil wears prada. bavilo mě to, nachystala jsem si u toho pár věcí a nemusela příliš namáhat mozkové závity. takové filmy jsou prostě jednou za čas hodně potřeba!

a přečetla jsem včera a dnes knihu ani adam, ani eva opět od amélie nothombové. v podstatě jde opět o autobiograicky zabarvený příběh, který má předcházet knize strach a chvění. poslední kapitola se navíc odehrává až po knize strach a chvění.  zaujalo mě to podstatně víc než s&ch. nicméně pořád jsem čekala, co z toho vyleze. měla bych si však zvykat na to, že u nothomb toho ke konci příliš mnoho nevylézá. 

čekám na jeden vánoční balík. kurýr má dorazit do devíti, tak jsem na něho zvědavá. je půl deváté. dnes plánuju brzy ulehnout. zívám co deset vteřin. téra (toho času uzívaná)