strach a chvění

 

po mém osobním nepříteli a antikristě se mi dostala do rukou kniha strach a chvění od belgické autorky amélie nothomb. obvykle nechápu, kde autoři chodí na výborné náměty svých knih. co je inspiruje, kde berou myšlenku, aby to, co napíší a uveřejní nebylo jen obyčejným plagiátorstvím či vykradeným obsahem už dávno vydaného díla. a už potřetí mě nechala spisovatelka nothomb v obrovském údivu s pusou dokořán. čerpá z vlastní životní zkušenosti? (vypadá to tak. byť je to absurdní!) nebo je to jen fikce? může vůbec někdo zažít takovou potupu jako hlavní hrdinka románu? tak jako se brownova šifra mistra leonarda nazývá knihou jedné noci, nazvala bych strach a chvění knihou jedné snídaně a jedné vany. otevřela jsem si knihu při snídani. za hodinku jsem odjížděla, zbývalo mi patnáct stran. ty jsem dokončila večer ve vaně. čtivé. svižné. vtáhlo mě to. a splnilo to účinek jako obvykle. téra