čeká má napuštěná vana. a vybalení kufru. zase doma. myslela jsem si, že návraty do vlastního nebudou tak otravné. ale jsou. asi proto, že je na chalupě tak hezky. v pátek jsme grilovali. pozdě večer dorazil i tony, seděli jsme s mamuš, badboyem a tonym v pergole, klepali se zimou, ale stejně jsme nešli spát. nakonec jsme to v jednu ukončili. do půl třetí jsem si četla. musela jsem už dočíst americký derviš od ayada akhtara, protože jsem už s tím průtahem jedné knihy byla sama pro sebe trapná. taťka mi ovšem namontoval nad postel lampičku, tak bb nemohl říct ani slovo, stejně spal jako dudek. psí duo - jeden v nohou na peřině, druhý v nohou pod peřinou. připadala jsem si dost zalehle. // domácí jahodový džem ke snídani. to si nechám líbit. a pak jsem otevřela duben v paříži od michaela wallnera. bylo to tak čtivé, že jsem to přelouskala rychle. romantiku, kterou jsem za tím hledala, nepřišla. od začátku do konce to spělo ke smutnému konci. byť jsem doufala v trošku jiný zvrat. ale co můžete čekat od světové války, že jo? a hned na to jsem se po dost dlouhé době uchýlila k českým autorům. resp. k zdeně salivarové. manželce josefa škvoreckého. hnůj země. o emigraci. a tohle téma já můžu. na první pohled relativně útlá kniha menšího formátu. klame "tělem". tři sta stran. hustě popsané stránky. nikdy jsem od salivarové nic nečetla, ač jsem několikrát listovala románem honzlová. dočtu-li úspěšně do konce v brzké době hnůj země, po honzlové pak sáhnu. ||| učím ty nejhodnější lidi. dostala jsem permici na jedno divadelní představení příští týden. králova řeč. do předních řad. paní bude pryč, tak si to mám užít já. to beru.
naši včera vyrazili na kolo, badboy mi luxoval a myl auta. poté montoval naše nové chalupářské spaní (spíme si teď jako král a královna!). tak jsem se pustila do brokolicového krému. nakonec to byla polévka. na krém to nemělo tu správnou hustotu. ale nic to nemění na tom, že to bylo delicious. a že je výborná i za studena. a zapečené brambory, jídlo pro chudé, ale jak chutná. ||| nečekané shledání po letech. resp. domluva uvidíme se? dáme kafe? a tak jsem viděla p. moji kamarádku z dětství. žije v ústí nad labem, kde dělá lékařku, při jejích návštěvách domů se tak nějak míjíme. tak teď. posez nad ledovou kávou na zahrádce milé restaurace. // na chvíli jsme se pak jeli podívat na posvícení a pout do vedlejší vsi s badboyem. pokecali s liškou a davidem. povedla se mi neskutečná akrobacie při chytání vyraženého kelímku s tříští. a pak mě ten hluk už nebavil. kolotoče nejsou nic pro mě. cesta zase k nám. z šesti kilometrů pět na neutrál. návštěva v naší pergole a grilování ve velkém. poznání víkendu. ajvar. lilkovo-papriková "pasta" k masu. božííííí. a česnekový dip ála tzatziky. xxx dnes finále french open. není lepšího antukáře. ale djoko je moje srdcovka. bylo mi ho líto. mě to rafovo věčné drbání na zadku a za ušima nějak nebaví. ||| o půl deváté jsme zvedli kotvy. badboy si vystoupil před prací, noční si holt nevybírá. a my tu s psím týpečkem obýváme pohovku. s tím, že do té vany už musím. a vymyslet co zítra ve škole s mládeží taky. téra
Žádné komentáře :
Okomentovat