myslím si, že budapešť by si zasloužila trošku víc, než jen zmínku ve dvou větách. pán od skylinku nám zrovna montuje parabolu, luka s boříkem jsou zalezlí pod stolem, kde se přetahují o medvědy, badboy je na cestě domů z německa, a já mám v troubě granolu a sepisuju seznam knih, které bych si přála pod stromeček. // budapešť jsem stále nějak opomíjela, byť každý říkal, že určitě stojí za to. a tak jsme se s míšou a háňou rozhodly ji prozkoumat. jenže háňa nakonec kvůli práci nemohla, a tak to zbylo na mně a míše. s českými drahami z pardubic až do budapešti. za fajn cenu. ubytování přes airbnb, jak jinak, za pár korun doslova. ve čtvrti kousíček od centra. velmi živá čtvrť, přes křižovatku jsme měly bistra, starbucks, nákupní centrum, náměstí s různými restauracemi, zastávku tramvaje i metra. budapešť je levná. jakože fakt levná. my, které cestujeme vždycky low-lost, jsme si hvízdaly. mhd je taky za parádní ceny, rozhodně se vyplatí čtyřiadvacetihodinový lístek za cca sto třicet korun. platí i na projížďku lodí po dunaji. budapešť připomíná prahu a přeci je tak jiná. široké bulváry, různorodá až eklektická architektura, někde pozůstatky socialismu. největší synagoga v evropě, druhá největší na světě. musely jsme dovnitř, měly toho nejlepšího průvodce. taky jsme měly čas zajít do sekáčů. nikola z blogu a ig tatomymo dávala před pár měsíci tipy na sekáče právě v budapešti a já si udělala printscreeny. a tak když jsme slezly z hradu zpátky do pešti, měly jsme kupu času, počasí se kazilo a my jeden z těch sekáčů objevily poblíž místa, kde jsme si akorát dopřávaly langoše. jmenoval se cream a byl to jeden z nej sekáčů, který jsem kdy navštívila. stále vede  garage na nollendorf strasse v berlíně. tady v budapešti jsem si koupila novou parku ještě s visačkou, zapnu ji i přes bříško. čirou náhodou jsme potkaly i sekáč háda, a zavítaly jsme také do humany. všechno to jsou takové řetězce. nakoupila jsem si zase jak jinak pohlednice na koláž. mám ráda takové ty ilustrované, trošku komiks. už mám takové koláže z berlína a varšavy. londýn mám typický, vídeň také. krakow mám zase úplně jinak pojatý. strávily jsme v budapešti čtyři noci. tři a půl dne. nebyly jsme v žádných lázních, protože mně to doktor s ohledem na těhotenství nedoporučil. alespoň důvod se do budapešti ještě vrátit. takový poznatek, pokud nepijete perlivou vodu, ale pouze neperlivou, modrá není neperlivá jako u nás, ale právě s bublinkami. neperlivá je v lahvi s růžovým víčkem. // maďaři i maďarky se hrozně hezky oblékají. možná je to jen jev typický pro hlavní město, ale bavilo mě to. hodně kouří. řekla bych více než v česku. a bez rozdílu generace tam mluví většina anglicky. téra