mám tu spící zámek. badboy byl ráno s lučkou na houbách. mathias si dává dopoledne šlofíka. takže jsem rychle četla, a pak uklízela kuchyň a poslouchala anglické vánoční songy na youtube. teď si dávají všichni poobědového šlofíka, já si chtěla dát nějakou svižnou chůzi venku, ale začalo pořádně pršet. tak si střídavě čtu, dělám tu nějakou angličtinu pro studenty a říkala jsem si, že sem zase něco napíšu. jako by nestačilo, že tenhle netbook stojí za starou belu. odešla mi část nabíječky. ten kousek, co se strká do zásuvky. tak jsem si tam dala ten od mobilu. jenže je asi slabý, sice mi nepadá baterka, ale zůstává to stejně na stejném počtu procent. tak uvidíme. možná už budu navždy na deseti procentech. než si koupím novou nabíječku. // chtěla jsem sem hodit pár tipů na fajn knížky, páč jsem to dlouho neudělala. tak here we go. úplně aktuálně mnou přečtená je od sally rooney normální lidi. za mě teda hodně velký literární hodobóžo. jsem se nemohla odtrhnout. a když jsem zrovna nemohla číst, protože chlapečci, musela jsem na ten příběh myslet a těšila se, až se do těch stránek zase vrátím. // od lenky reinerové jsem už přečetla čtvrtou knížku, tentokrát kavárna nad prahou. jde o fiktivní nebeskou kavárnu, kde sedávají kulturní osobnosti napříč minulým stoletím a lenka reinerová s nimi rozmlouvá. možná víte, že jejím dobrým přítelem byl egon erwin kisch aká zuřivý reportér, obdivovala i franze kafku a mnoho dalších. reinerová byla pražská němka, poslední z té generace spisovatelů. knížka je útlá a nesmírně milá. zakončená zajímavým životopisem právě egona erwína kische, tak jak ho znávala reinerová. // smrtholka od lucie faulerové. podle anotace jsem předem moudrá nebyla. ale ta knížka se objevovala úplně všude a vzbudila moji zvědavost. oprávněně. smrt až do morku kostí. a někdo, kdo o ní neustále přemýšlí, zažívá ji... // mám od faulerové v merku ještě lapače prachu. // vyšla nová jakuba katalpa a její zuzanin dech. její tvorbu mám ráda beze zbytku. zuzanin dech nebyl výjimkou. když už máte pocit, že období 2. světové války a holocaustu nejde uchopit jinak, pak přijde katalpa a vy jen zíráte. // čo mandžu  a knížka kim čijong /ročník 82/. neměla jsem žádné valné mínění o emancipaci žen, feminismu a větších právech žen v asijských zemích, přesto mě to celé značně zaskočilo. a to ještě kim čijong pocházela z rodiny, kde se mamince praly dva protichůdné pocity aká nic s tím nezmůžeme a chci, aby se moje holky měly jinak. // zajímavý vhled do židovské kultury, komunity byla knížka mazl tov, kdy hlavní hrdinka docházela v antverpách, kde je mimochodem největší židovská komunita v evropě, do bohaté rodiny pomáhat s učivem dětem. za šest let, kdy k nim docházela, se stali přáteli. začátky byly krušné. její přítel byl ateistický íránec, co se ale evropanům, kór židům, hůř vysvětluje. ten vhled byl ale skvělý. // kam jsem měla strčenou hlavu, že jsem tak dlouho opomíjela horečku václava hraběte?  jedním slovem boží prostě. // pro sebe jsem objevila jiřího padevěta, přečetla jsem jeho črty, portréty lidí v knížce dvacet minut na vsi.  a rozhodně, až se otevřou knihovny, jdu pro další jeho knihu. jiřího padevěta jsem zaznamenala až jako gentlemana, kterého top09 nanominovala jako kandidáta na senátora na praze 1. protože by se ale přetahoval o podobnou voličskou skupinu s miroslavou němcovou z ods, rozhodl se podpořit právě ji a nekandidovat. // mohla bych toho tady doporučovat asi bambilion, ale kdybych se o každé knize a autorovi měla rozepisovat, jsem tu do rána a vy to stejně nikdo nedočtete do konce, neb usnete. takže jen heslovitě a jen pár. jan němec a možnosti milostného románu, michel houellebecq serotonin, martin selner a oba díly autismus&chardonnay, heřmánkové údolí hany marie körnerové, tweety 1956-1963 magorovy manželky věry jirousové, vox christiny dalcher. zcela překvapivě se mi líbila nejnovější kniha shari lapeny jeden z nás. tvrdím, že její knihy mají zajímavostí sestupnou tendenci, tahle se mi ale líbila. v létě jsem přečetla i erika taberyho a jeho opuštěnou společnost. musela jsem si z toho kupu věcí fotit, jak přesné a úžasné to bylo. honza vojtko vztahy a mýty, marek šindelka mapa anny, jiří hájíček plachetnice na vinětách. elena ferrante příležitostné nápady. taky jsem dostala k narozeninám komiks o miladě horákové. skvostné zpracování. vydalo společně argo a paseka, myslím. co mě moc nenadchlo, byly bizarní povídky olgy tokarczuk. fanastickým čtenářským zážitkem pro mě byla knížka máme holý ruce - deník studentky z roku 1989 od magdalény platzové. později jsem zjistila, že jde o dceru edy kriseové, která se pohybovala v okolí václava havla a dokonce o něm napsala životopis. všichni známe ten od žantovského, ale mám v merku přečíst i tenhle. perfektní, vlastně asi nejlepší od markéty lukáškové byla vlasštovka v bublině. hele a dost. napadá mě toho hodně, neb jsem toho hodně přečetla, a vesměs jsem měla fakt dobrou ruku na knížky. čtu mezižánrově, neuchyluju se jen k něčemu. a to je možná kámen úrazu. že se téměř exponenciálně rozrůstá řada knih, které bych chtěla přečíst. a docela by se mi hodil sponzor. vždycky, když narazím na instagramu na influencerku, která i přizná, že normálně moc nečte, ale navázala spolupráci s knihkupectvím dobrovský či něco podobného, mi málem ukápne slza. no nic. fakt si nebudu kvůli spolupracím zakládat jen knižní iq, yt, blog, atd. // jdu zase na chvíli od kompu. dopřipravit úkoly pro studentky. téra