zítra půjdu změnit svět!

     

     

do kočičího hrnečku jsem si udělala presso a měla bych pokračovat ve šprtingu. jenže jsem tuhle zoufala hledala jedno tríčo v šatně a udělala tam takovej čurbes, který se sám asi neuklidí, bohužel. ale tak předpokládám, že najdu věci, které už věky hledám. zjistila jsem totiž, že pračka nepožírá pouze ponožky a zapalovače (ten mi sežrala pračka v londýně v archway), ale i trička! pravda, obvykle je pak najdu zabordelné v šatně, takže chodím dělat k pračce pukrle, abych se omluvila, ale i tak, něco na tom bude. zrovna teda nic konkrétního nehledám, ale ono se brzy něco objeví, co mi bude chybět. //na icq si mě pořád přidávají rusové. tak jim vždycky rychle napíšu zprávu, že jsme je porazili v hokeji a dám je ignorovat. bůhví, zda jsem třeba nezpůsobila tu sebevraždu někde v nižnym novgorodu nebo kde, kde po prohře ruské sborné s naší reprezentací vyskočil nějaký týpek z pátého patra a zabil se. jestli si mě třeba nepřidával zrovna do přátel a já ho nerozesmutnila tím, že jsem byla tak škodolibá. no pane jo. tak teď už se nebudu budit jen ve čtyři ráno a usínat opět v pět, teď budu koukat do stropu už asi věčně. svědomí. === kristepane, jsem si tenhle odstavec po sobě přečetla a na chvíli přemýšlela, zda ho radši nesmazat. fakt normálně nejsem takovej debil, jakého tady ze sebe občas dělám, jsem v podstatě docela chytrá holka.

protože pořád ležím v literatuře a ke gramatice jsem ještě nepřistoupila, přečetla jsem si dnes alespoň otázky a musím říct, že mi připadá, že gramatika je proti literatuře legrande grande. věc, která se bude učit mnohem snáz. v syntaxi jsem, díky mému veledílu až na čtvrtý-děkanský pokus, zběhlá teď. v dubnu jsem udělala zkoušku a od té doby si týden co týden projedu celou syntax, abych se toho teď nemusela příliš učit. to byla prozíravost. nemám ani páru, zda se učím dobrým způsobem. dočetla jsem kožíka, vypsala si z něho některé zásadní věci. těším se, až budu komisi udivovat svými znalostmi o zeyerovi, hehe. ne fakt, já díky této knize znám i povídky a dramata, o kterých jsem se nikde příliš nedočetla. dočetla jsem i ten životopis masaryka od zdeňka mahlera, což se mi zase hodilo z hlediska pravosti Rukopisů a také legionářské literatury. dnes jsem se prokousala fenomenologií humoru, kde byla kupa hodně podstatných informací hrách voskovce a wericha či humoru čapka a poláčka. překvapila mě věc, kterou jsem vůbec netušila. expresionistické věci od čapka mám dávno v malíku, ale nikde jsem se nikdy nedočetla a nikdy mi to ani nikdo neřekl, že továrna na absolutno a z části i r.u.r. se dají považovat taky za expresionistická díla. tak jsem zase o něco moudřejší. (ráno jsem vstávala hodně brzy - na mé poměry - kvůli opraváři satelitu, proto jsem toho dnes stihla přečíst dost) takže jsem ráno začala číst o literární kritice od hamana. to je jediný současník, který to dokáže nějak slušně a srozumitelně popsat, abych byla trošku v obraze. ale jestli se mě na tohle budou ptát, tak mám na literární kritiku zcela netradiční názor, který jsem si dovolila svěřit svému vyučujícímu, kterého to pobavilo. // a teď jsem objevila švabinského český slavín. chytří si rychle odvodí proč ten název. ty medailonky jsou výborně zpracované. a je tam i takový jako jožka uprka, malíř, o kterém se hodně zmiňoval kožík v životopisném románě o zdeňce braunerové. a vůbec tahle krásná kniha stojí za prolistování (když se to vy nemusíte učit na státnice), protože portréty od maxe švabinského jsou skvostné! dost o mých studiních peripetiích a zážitcích, lol.

včera jsem byla v hradci v klicperáku na představení ještěři. takový muzikál. byla jsem na tom už o vánočních svátcích a byla jsem nadšená. takže když se naskytla možnost jet znovu, vůbec jsem neváhala. a byla jsem snad ještě nadšenější. na některé scény, viz. paní učitelka na třídním srazu, či pan lochman, jsem vyloženě čekala. bratři klenotičové byli peckoví. hledala jsem něco na youtube, zda někdo nebyl natolik odvážný, že by něco z toho při představení natočil, ale nic jsem neobjevila, škoda. nicméně vřele doporučuju. netradiční, neotřelé, vtipné, barevné, humorné, ...

dnes jsem byla po hrozně dlouhé době v ratibořicích. tak jsem si zavzpomínala na své těsněpomaturitní výlety s gólmanem do této krajiny. lol.

zítra jedu opět do hk, potřebuju něco na sebe ke státnicím. a nechci kostým! fakt ne! na tohle já vůbec nejsem. chci něco, co mi pak nebude viset jen tak v šatně a co ještě na sebe obléknu. mám představu černých pouzdrových šatů. jedny takové jsem tuhle viděla na martě jandové. // večer kalba s macmacem a zděndou, protože míra má pré, no.

taky, uvidím, jak na tom budu po finanční stránce po státnicích a narozeninách, bych si ráda nechala udělat nové tetování. barevné na ruku. mám moc hezký návrh v kompu, teď si už jen promyslet barvy a zavolat tatérovi.

zítra půjdu změnit svět! půjdu vhodit svůj volební lístek do urny. apeluju na všechny, běžte volit! a neházejte do urny ani červené lístky, ani ty trošku light - oranžové. o to nikdo nestojí. paroubek si už opět mne ruce, jak socdemáci vyhrajou. nejspíš ano. ale už ne tak markantně, takže doufám, že vládu nesestaví. ač je mi kníže nade vše sympatický a top 09 mě baví, hlas jim zkrátka dát nemůžu. skutečně zůstanu věrná tomu, co pokaždé. ods musí převálcovat nemakačenka. možná to zní hrozně povýšeně, ale já si prostě myslím, že kdo volí levici, je na tom intelektuálně hůř a nebo nemaká a makat nechce. a proto jsem ráda, že moji přátelé, kteří dřív sociální demokracii volili, vlivem zubu času dostali rozum (začali pracovat) a jdou volit, co se sluší a patří. letos podle všeho půjde k volbám více voličů a doufám, že uvědomělých voličů, kteří chápou, jaké zlo je pro náš stát jiří bradavičnatý, jeho crew a podobné sebranky. 

objevila jsem skvělý web. britský web. nabízející stáže a pracovní místa. nadchly mě novinářké stáže. jedna z nich je dokonce v ghanské accře, kam jezdí spousta evropské "mládeže" přiučit se žurnalistickým věcem a rozšířit si portfolio. nebo učit malé ghaňánky anglicky. láká mě dobrodružství. // asi půjdu ke kartářce. téra