 |
| weheartit.com |
musím trošku odlehčit večernímu psaní. je to náročný, někdy si říkám, že je to průser, ale na druhou stranu jsou lidi, kteří nemají práci, nejsou zdraví a nemají jak dostát svým závazkům a nejsou schopni se uživit. a mezi ty my dva nepatříme ani náhodou. fungujeme. jsme zdraví (klepy klep), máme našetřené peníze, oba pracujeme. a jsme na to hlavně dva. podporujeme se vzájemně a víme, že každý průšvih jednou dojde svému konci.
valentýn. takový ten komerční svátek, na kteří češi rádi plivou, protože je moc komerční a moc americký. nikdy jsem nebyla žádný extra slavič či fanoušek. ale ty červené a růžové výlohy se mi líbí. a badboy mi každý rok nosí na valentýna květinu a nějakou pozornost. a je to zkrátka milé. v pátek se mi omluvil, že když máme juniora doma, oslavíme to někdy jindy. tak jsem jen tak přikývla a na všechno zapomněla. ráno se můj milý vydal na špacír s boříkem. a vrátil se, když jsem zrovna v obýváku u ntb snídala a předal mi krásnou květinu. a dárek pak o hodinu později. je všímavý. tuhle jsem si stěžovala, že moje cestovní kosmetická taška je vskutku hrozná už. a tak jsem jednu stylovou včera obdržela.
večer jsme vyrazili s macem a z. sledovat hokej. mac mě neustále štval. má totiž tendence, jakmile se našim sportovcům nedaří, komentovat, že to jsou hrozní debilové a idioti. takhle celý zápas častoval naše hokejisty. jsem ho pořád okřikovala a měla na něho vztek. na druhou stranu jsem se musela smát, že hlášky o nýmandech vypouští z úst někdo, kdo bere v práci dvacku a na astronomický plat našich borců může jen mlsně slintat. neví o něm nikdo kromě pár jedinců z jeho okolí a nikdy mu nebude celý národ aplaudovat. zkrátka tak. z. pak u nás spal a ráno vezl badboye do garáže, kde zase kutí cosi na nějakém autě. // je skoro jedna, před chvílí jsem se vypelešila, dala si koupel, něco decentního si uvařím k obědu a pojedu s boříkem do babiččina údolí. téra
Žádné komentáře :
Okomentovat