last day at home

špatně jsem v noci spala. a to je u mě velmi nezvyklé. hodně jsem si rekapitulovala letošní rok, potažmo zpětně několik let. vzpomínala. utíká to, přímo to letí dlouhými mílovými kroky. a člověk nepřibrzdí vůbec nic. to, z čeho se radoval týden zpátky, je nenávratně pryč. i ty hezké pocity brzy zmizí. nahradí je jiné. další. a já bych ten čas nejraději chvíli pozdržela. viděla. užila. navštívila. toť také jeden z mých plánů pro další rok. žít daným okamžikem. a neklást si příliš mnoho dlouhodobých cílů. člověk se pak zbytečně těší, a nevnímá to další kolem sebe. &&& za chvíli odjíždím k tonymu na hory. mají tam chalupu. my máme takovou tu klasickou chaloupku na vesnici kousek od našeho města, cca patnáct minut autem. je to maličká vesnička, chaloupka u návsi. máme krásnou velkou zahradu. a já tam moc ráda trávím volný čas. myslím, že je to zřejmé z mých letních postů, kdy tam jsme nastěhovaní celé dva měsíce. hrozně bych si tam přála slavit vánoce. venku sníh, v kamnech oheň, živý stromek v rohu na komodě ozdoben perníčky, slámovými figurkami, červenými mašličkami a kolečky sušeného pomeranče. koledy a karel kryl z gramofonu. škoda, že je tam v zimě taková zima, že se tam být nedá. // za chvíli mě vyzvedne honza&bára a vyrážíme. // včerejší úvodní závod turné byl zrušen kvůli větru. dnes repete. asi úplně nevěřím v koudyho vítězství v celém čtyřdílném turné, ale věřím, že nějaký závod by vyhrát mohl a celkově bude na bedně. čt bude vysílat pouze rakouskou část. škoda. ale co vlastně čekat, když nikdo další z našich se ani nekvalifikoval do závodu? xxx a mně dnes dorazil po téměř dvou měsících široký kovový náramek z ebaye. vyzvedla jsem si ho na poště, jelikož se nevešel do schránky. // btw beru si s sebou ntb, dvě knihy, tři učebnice angličtiny a čtvery ponožky. jsem taková ta typická městská holka, která má sice několikery boty do kaváren, divadla a do práce, ale ne na hory. a tak jedu ve válenkách, beru si s sebou do rezervy růžové tenisky. chtěla jsem si vzít adidasky, které už mám léta a vydržely veškeré kalamity, ale jsou právě na chalupě. a o zimní bundu jsem si dnes u našich zapomněla říct. mám ji stále ubytovanou tam. takže jedu v zimní parce. taky dobrý. když moc nedýchám, tak ji i přes prsa docela hezky zapnu, haha. a čepici jen neonově růžovou, aby mě všechna divoká zvěř viděla už na sto honů. tak čau. téra