protože číst je milé.

instagram.com/terkalovescoffee

tyhle dvě parádnice jsem si v pondělí půjčila v knihovně. henning mankell se velmi rychle vyšvihnul v mém žebříčku na druhé místo v severských detektývkách. myslím, že larse keplera nemůže ohrozit vůbec nikdo. ze všech knižních výloh, instagramu a dalších místech internetu na mě vyskakuje novinka jo nesba, ale mě nezaujal. sněhulák, jediná kniha, kterou jsem od něho dokázala přečíst celou, mě docela bavila. ale i tak měla spoustu míst, u kterých jsem zívala a přemýšlela, že nedočtu. a když mi jeden známý sdělil informaci, že je to nejlepší a nejnapínavější knížka od nesba, spadla mi čelist a říkala jsem si, že u některých nejspíš člověk umírá nudou. v létě se mi dostala do ruky další z jeho knih, možná jsem s tím na ni už šla, ale cca po osmdesáti stránkách jsem se rozhodla, že mohu svůj čas věnovat bohulibějším činnostem. a to většinou knihy dočítám. nechci se tímhle dotknout fanoušků jo nesba, vůbec ne. ani jsem neměla v plánu o něm začít. to jsou ty rychlé mozkové pochody. no zkrátka mankell. taky jsem neměla po přečtení číňana pocit, že se budu s tímto autorem dál přátelit. přestože mě číňan nijak neotrávil a nenudil. ale byl zkrátka jiný. minulý měsíc jsem přečetla psi z rigy, tuším,že jsem je tu zmiňovala a přišlo mi to jako dechberoucí čtivo, a tak jsem v pondělí šla najisto pro dalšího mankella. a těším se na něho! stejně tak se pro mě stal skvělým objevem jiří hájíček. na vejšce jsem četla jeho selský baroko a musím říct, že s chutí. pak jsem si půjčila fotbalové deníky, což bylo zase z úplně jiného soudku a asi se to trošku vymykalo jeho obvyklosti, ale rybí krev, kterou jsem přečetla v září, mě zase nadchla. dokonce mi přišla tak skvělá, že si myslím, že by se líbila jako vánoční dárek mému tatínkovi. a tak jsem v pondělí věděla, že si kromě mankella odnesu i něco od hájíčka. v regálu jsem toho objevila povícero, ale sáhla jsem po dobrodružství hlavního proudu a zatím se mi to čte hrozně dobře. ale zkuste asi cokoliv od hájíčka a zjistíte, že on zkrátka umí. používá skvělý jazyk, a tvoří zajímavé hrdiny. byť můj život a život hrdinky z rybí krve je tak jiný, z nějakého prostého důvodu jsem se s ní maximálně ztotožňovala. a stejně tak jsem zatím přilnula k dominice, hlavní hrdince téhle knihy. 

neměla jsem poslední týdny slinu. přitom jsem věděla, co chci číst. ve výprodeji jsem si měsíc zpátky koupila od františka kožíka dílo mánes. kdykoliv si vzpomenu, že ho mám v knihově, zatoužím po něm sáhnout. ale ještě nesmím! musela jsem dočíst své resty. a knihy z knihovny pak mívají přednost, abych je zase mohla vrátit a neblokovat dalších čtenářům. a tak jsem musela dočíst dítě číslo 44. když mi o téhle knize před pár týdny básnila m. která má skvělý tejst na knihy, věděla jsem, že si to přečíst musím. a hned o víkendu jsem na tu knihu narazila u sestřenice v její knihovně. to je taková moje úchylka. kamkoliv přijdu, prohlížím knihovnu. a žiju v domnění, že nemá-li někdo místo na knihy, hrozně se ochuzuje a nemůže mít opravdový celý domov. huh. to si nechávám na návštěvách pro sebe. samozřejmě! přijala jsem to za své, protože u nás všichni četli - babičky, dědové, rodiče, sestra, sestřenice... nečte badboy a nečte kupa mých přátel. a je to taková obrovská škoda. čtení je jako cestování. čím víc toho člověk přečte, tím víc toho procestuje, byť jde jen o fiktivní osoby a jejich fiktivní životy a světy. || dnes mi ty myšlenky jedou. || s knihou dítě číslo 44 jsem se nakonec crcmala hrozně dlouho. a nešlo o to, že by nebyla čtivá. naopak. velmi. ale mě lítaly myšlenky často úplně někam jinam. poté, co na mě pomrkávaly z knihovny dvě nově půjčené knihy, věděla jsem, že musím. a včera jsem se začetla. a na konci jedné kapitoly se to najednou rozjelo. resp. skončila. a já si říkala cože? pavel? a už jsem věděla, kam to směřuje. a o jakou jde náhodu. ani jsem nedýchala a dočetla. to rusko mě baví. byť autor je teda těžce neruský tom rob smith. 

tenhle týden je moc fajn. co si budeme povídat, je to hlavně dnešním volnem, které je uprostřed týdne tak příjemné. po halloweenském pondělku a úterku, které jsem si s dětmi fakt užila, je to ovšem dobrá změna. zítra, vlivem prázdnin, bude také volnější režim a já hlavně musím vyměnit nějaké peníze, sbalit se, vyspat se, odučit pár kurzů a v pátek po poledni nabrat holky a směr praha. a odlet. londýne, se těšíme! || téra