buď jsem na čarodějnice už velká nebo neumím ocenit davy. poněvadž nám nevyšlo grilování u nás na chalupě, která byla obsazena mými padres a jejich přáteli, byli jsme nuceni hledat jinou alternativu. tony navrhl místní profláklý kopec, kde byla velká hranice, krásný západ slunce, docela slušný vítr, točená malinovka a málo párků v rohlíku, takže na mě nedošlo. vyrazili jsme, setkali se tam i s liškou&davidem. ti už si opékali své buřtíky a badboy se k nim přidal. já se nerada peru o trošku toho prostoru s dětmi, a tak jsem zůstala v povzdálí se sis&tonym. po hodině jsme se rozhodli vrátit se do města a najít bar, kde se usalašíme. jedna místní restaurace na rohu měla volný stůl, a tak jsem si dala topinku, sis tatarák a kluci dršťkovku. smáli jsme se pojmům prdelní sprcha a žertovali na téma parmazán. nic zde nebudu vysvětlovat, ale hýkali jsme smíchy tak, že jsme se báli, že budeme nuceni lokál opustit. o půlnoci jsem zaplula do čerstvě povlečené postele, spali jsme poprvé letos s otevřenou ventilačkou a bylo to prostě boží. kdyby se mi nezdál válečný sen, ve kterém ve finále znásilňuje miloš zeman moji spolužačku ze střední pavlínu. zezadu. bylo by mi tedy mnohem lépe.
dnes jsme se nelíbali pod třešní, neboť badboy byl odvolán nevlastním bratrem na rovnání terénu kolem jejich domu, a tak jsme vyrazila s markét na prochajdu. braly jsme to přes hory, louky, lesy, překračovaly spoustu řek a překonávaly skalní města, abychom pak došly do oblíbené restaurace. na zahrádce jsme si daly výbornou kávu, já šla vyreklamovat perlivou mattoni, kterou prostě nepiju,a pak jsem dostala výbornou domácí bezinkovou limonádu. do toho přišla liška za námi a prochajdou jsme pak šli zpět. markét mě ještě pohostila dezertem, který byl slazen pouze agávovým sirupem a byl celý z vloček a neměl ani špetku mouky. boží prostě. a pak už jsem se dostala domů. doma jsem si dala trošku jiný žánr než obvykle. dívala jsem se na pořad lidé z praxe s filipem horkým a bylo to neskonale inspirativní a zajímavé. poté jsem sledovala několik měsíců staré interview michala kubala se syrským prezidentem asadem, a poté jsem se rozhodla, že eddie the eagle bude pro mě, fanynku skoků na lyžích, ten pravý ořechový film na dnešní večer. takže si už akorát stíhám odlíčit svá skvostná očka a zapluji do postele se filmově kultivovat. téra
Žádné komentáře :
Okomentovat