středa 29. června 2016

nulová reciprocita.

bábovky. za mě dobrý. dokonce moc dobrý. četlo se to samo. v prvním momentě jsem měla pocit, že se budou točit příběhy třech žen, ale stále přibývaly další a další. a musím říct, že jsem musela občas zastavit a nějak si ty vztahy a propletence sesumírovat, než jsem pokračovala dál. každopádně čtenářsky jsem spokojená.|| včera jsem konečně zjistila, že na ulozto.cz je já, olga hepnarová. film, na který jsem se těšila tak dlouho. u nás v kině běžel dvakrát. vždy v čase, kdy jsem byla v práci. a dlouho jsem ho nikde nemohla objevit. až teď. ani jsem nedutala. syrovost. snad chyba systému? psychické pochody. autentičnost tomu dodával černobílý obraz. 

v pondělí jsem měla v jedné instituci poslední letošní kurz. po šnecích z listového těsta se zaprášilo, zahráli jsme si kupu her, byla jsem zase květinově obohacena. nevím, zda to teď u mě doma vypadá spíš jako v květinářství nebo smuteční síni. haha. a pak jsem šla na kafe s m., na které se mi ani příliš nechtělo. zase mě to nutí přemýšlet o tom, zda mám teda chodit jen proto, že jsme už dva týdny nebyly. zase se to tak nějak vrátilo do zajetých kolejí měsíců nedávných. komunikační reciprocita téměř nulová. asi mě moc nebere, když si m. během pěti minut přemaluje pusu třikrát a kdykoliv začnu mluvit, zeptá se, jak to vypadá, nechá si otevřené zrcátko na stole a neustále se sleduje. to už jsem hluboce dýchala. rozumím jejímu rozčarování z návštěvy kamarádky-matky, ale na druhou stranu jsou prostě věci, které bych raději překousla, než se chovala nevhodně. kdykoliv jsem chtěla něco říct, prostě to nešlo. normálně jsem tlačila očima čas na radniční věži. padla trocha moralizování nad některými mými činy. od člověka čistého jako lilie by mi to bylo jedno. a poté sdělení mi názoru na to, jak budu vypadat, když si skutečně vyměním v nose kamínek za kroužek. nikoho se na názor neptám. konstatuju. nepotřebuji k tomu ničí názory. prostě mi to nesedlo. možná to bylo tím, že jsem šla na to kafe s tím, že je mi divně z toho, zda to skutečně bude takhle probíhat. a probíhalo. 

včera to bylo príma. protože jsem měla poslední úterní dětský v čska. byli jsme na velké zahradě, pili dětské šampáňo, děti se ládovaly zmrzlinou se šlehačkou, jahodami a mandarinkami. já jim přidávala. mohly sníst zmrzky, kolik chtěly, protože jí bylo fakt hodně. dostala jsem zase kupu květin a jiných roztomilostí. 

dnes další poslední dětský. a pak sezení s liškou. a na to se těším. v sobotu jdeme na svatbu. takže se sis&liškou řešíme svatební dar, který jsme vymyslely, myslím, báječně. lol. téra

Žádné komentáře :