včera jsem pronesla takovou podivnou větu. zněla takto to je paráda, že je teprve sobota. pak mi došlo, že pro mě pátkem začaly na nějaký čas jen samé soboty. lol. || pátek jsem strávila ve společnosti svých seniorek, pak se přesunula k mamce a taťkovi, kde jsem část odpoledne jen tak zevlila, páč se mi nechtělo domů, věděla jsem, že badboy přijede až pozdě. pak přeci jen přesun. vana. postel. pohoda. ráno vstávačka do mlhy. vyzvedla jsem mum, odevzdala taťkovi svého psího kámoše. badboy už byl zase na cestě do prahy. a my se s mum přesunuly do čska k mojí sestře, kde jsem zaparkovala svoji káru, ona osedlala jejich audi a vyrazily jsme na kuks. vánoční trhy. každoroční tradice. byly jsme tam hned ráno, protože parkování a kupa lidí. bývaly to před lety pohodové trhy. ale genius loci nejspíš zapracoval, hospitál a celé okolí má nesmírné kouzlo, a tak tyhle trhy, které se navíc každý rok uskuteční dva předadventní víkendy, táhnou obrovské kvantum lidí. moje stánky jsou vždycky jasné. mošt s rakytníkem. pohledy pana jiřího škopka. kýčové vánoční ozdoby. koření. všechno ostatní je přidaná hodnota. takže jsme se sis začaly moštem, který právě není příliš sladký. u staročeského stánku jsme vystály ještě relativně kratičkou frontu, kde týnka posnídala bramborovou placku. mňam. mamka si dala punčo-svařáka. a pak jsme si to už štrádovaly po stáncích. řekněme, že slovo štrádovat je trošku silné slovo. sunuly jsme se. za prvé lidu přibývalo. za druhé když máte co cca tři minuty falešné kontrakce, nejste úplní rychlíci. koupila jsem si jakéhosi čaroptáka na stromeček. v růžové barvě s peřím na ocásku. samozřejmě čumkarty. dřevěného houpacího koníčka na stromek. koření. nějakou dobrotu pro badboyova taťku. byla jsem nesmírně spokojená. jen jsem už byla taková nervozní z lidí. pořád jsem si v těch davech hlídala břicho. dřív mi přišlo legrační, že si drží ten břuch. ale když do vás někdo dvakrát vrazí, budete si ho nakonec držet taky. odjely jsme zavčasu. přemístily se do krajského města. naobědvaly se ve férové palačinkárně, kde se mi hrozně chtěl krást nábytek, protože tam měli stolek dle mého gusta, nějaké ty prázdné rámečky, křesla. prostě jde o prostředí, které ve vás vzbuzuje kleptománii, máte-li rádi vintage a retro. a po skvělém obědě jsme se přesunuly do klubu/kavárny artičok, kde byl jakýsi vánoční market. některé ty prodávající slečny/paní byly tak krásné a stylové, že jsem na nich mohla oči nechat a měla jsem chuť jim to říkat. sortiment tam byl jako na nějakém dyzajn marketu v praze. mamuš si koupila korálky z 3D tiskárny, moje sis koupila kousátko pro mého minichlapíka. a já si koupila čelenku se šípky. je mi 33, brzy si porodím první dítě, a dospělost mě moc nezajímá. lol. mělo to tam skvělou atmosféru, takže jsme si nakonec daly kávu a dortíka, a pak teprve jely domů. unavená. leč spokojená. doma jsem se pustila do knihy hračkář od mladého australana (je v mém věku, takže je mladý!) liama piepera, která má zájem o českou kulturu, jazyk a historii. a pak budu číst KONEČNĚ mistra a markétku. || dnes vyrážím do divadla na představení báječná neděle v parku créve coeur s ivou janžurovou. a ve čtvrtek, pokud budu stále 2v1 pak na nějaké představení mladoboleslavského divadla, páč taťka jde na kuželky. alespoň vynosím tu šípkovou čelenku a užiju si ještě trošku té kultůry. téra