čtvrtek 29. března 2018

občas takhle procházím městem, vidím kolem sebe krásné budovy, architektonické skvosty, zajímavé stavby a říkám si, kdo je asi nechal postavit, kdo v nich žil. dnes mi bylo na některé mé odpovězeno. když jsem skončila kurz angličtiny a sešla schody v knihovně, čekala tam na mě krásná výstava, kde jsem se vše dozvěděla. v názvu výstavy nebyla žádná architektura. byla u nás poměrně velká židovská komunita, a jak tomu tak bývalo, šlo o lékaře, bankovníky, podnikatele, a ti obývali či přímo nechali postavit tyhle nádherné domy. byly tak popsány jejich životy, kde žili, a čemu teď ty domy slouží. luka spal krásně v nosítku, takže jsem měla dost času si to všechno pečlivě pročíst a prohlédnout. // btw tu druhou sloku naší hymny si zapamatuju asi za sto let. a pokud budeme hrát hokej tak nešťastně jako několik posledních let, nebudu mít příliš příležitostí. tak ale nebudu negativní přeci! mně se líbí ta slovenská část. ale tu už tam těch 25 let nemáme. asi by naše země potřebovala kupu změn, ale že by se muselo začínat zrovna u hymny? // včera moje dvě nejmilejší holky bárbí a míša oslavily třicítku. dvě holky, se kterými je mi nesmírně dobře. nikoho nesoudí, mají nastavené stejné hodnoty jako já a vím, že se o ně můžu skutečně opřít a nespadnu. a i když je obě znám cca osm let, nezávisle na sobě, samozřejmě, jsou mi nejbližší. // filmy a knihy na velikonoce ready. v sobotu jdu na promítání filmu sama. téra

Žádné komentáře :