včera jsem rozdala poslední diplomy a začaly mi prázdniny. dočetla jsem dívka v modrém plášti a začala jsem číst knížku miral týkající se izraelsko-palestinských vztahů. tenhle typ literatury já můžu. ale v merku mám samozřejmě milion dalších knih, tak se s tím už nemůžu tak crcat. včera jsem ale stihla pásmo rozhovorů lucie výborné se zajímavými hosty na radiožurnálu, resp. jejich youtube kanálu. od té doby, co nesjíždím okres po svých kurzech angličtiny, a netrávím tak v autě kupu času, se k tomu nedostanu. a tak mě těší, že pak tyhle zajímavé a inteligentní rozhovory mají na i na yt. navíc ten bonus, že hosta vidíte. někdy autem jedu a nějaký rozhovor buď právě s lucií výbornou, nebo pak rozhovor po 17. hodině slyším jen z části, tak si ho můžu doma pak poslechnout a zase to mám i s tváří. // dnes jsem si pustila film pevná linka. na csfd není hodnocen bůhví jak. má jen přes 40%. jenže lucie konečná říká, že je to fajn. lol. navíc new york. manhattan. devadesátky. a mně se to líbilo. // teď jsem si přinesla notebook do postele a pustím si film vyhoštění. jde o ruský film režiséra andreje zvjaginceva, který má na svědomí i film nemilovaní, který jsem doslova zhtla. nebaví mě příliš komedie, horory, scifi, fantasy, rodinné filmy. mám ráda dramata. životopisné filmy. konverzačky. a filmy z různých festivalů. nejsem žádný velký filmový znalec. mám období, kdy filmy doslova hltám, a pak je období, kdy je nesleduji vůbec a převážně si čtu. pamatuji si před sedmi lety po operaci žlučníku. byla jsem tři týdny doma a denně se dívala i na pět filmů. ale ta inspirace neproudí ze všech stran. téra