zářím zahajuji podzim. poprvé perka na nohou. a nedočkavě vyhlížím ty průtrže mračen a bouřky, které mají k nám na východ čech za chvíli dorazit. opustila mě chuť mydlit se okurkovým sprcháčem, protože je příliš letní. ale nebudu přecitlivělá, už ho tam zase tolik nemám. na podzim mám totiž tendence používat "hřejivější" sprcháče. a také si musím koupit nějakou aroma lampičku na vosky. měla jsem, ale odešla do lampičkového nebe. už byla od vosků a esenciálních olejů pěkně jetá. loni jsem si koupila a pak i dostala od mojí sis několik yankee candle (po domácku řečeno dženký čendl) vosky a všechno to jsou podzimní a zimní vůně. a já se na ně tak těším. dny opuštění od eleny ferrante pro mě byly takové roztodivné. první třetinu jsem se do děje vpravovala, druhá třetina se mi moc nelíbila, ta třetí pak naopak moc. ať je ferrante kdokoliv, má úžasnou vlastnost vpravit čtenáře do děje a sugestivně to všechno podat. a její jazyková vybavenost je skvostná. jasně že každý spisovatel musí mít hezký vztah k psanému slovu, ale u ferrante to platí dvojnásob. mám tu teď fejetony požár v bazaru od jaroslava hutky a román klíč je pod rohožkou od vlasty třešňáka. společné mají tito muži to, že jsou muzikanti, písničkáři, a oba žili v exilu, byť každý někde jinde. // zítra mě čeká poslední lymfo. další zase za půl roku. badboy bude pryč, a já tak zase nemůžu do kina. dávají film tísňové volání. kino mi není souzeno. badboy, jakožto řidič z povolání, zkrátka není každý den doma. často jeho absence na společném lóži připadá na pondělí. moje kamarádka liška mě lanařila na film jan palach. tenhle typ filmů s nějakou výpovědní hodnotou mám ráda. u nás ho promítali 21. a 28. srpna. úterky. badboy byla tentokráte na cestách místo pondělků úterky. teď mi v pátek nad dortíkem vyprávěla právě o filmu tísňové volání. mrkla jsem na csfd a jasně, chci to vidět. je to pondělí. badboy je teď víc na cestách přeci v úterý. pic ho. badboy zítra nedorazí domů. takže moje kino bude čumenda z okna anebo si pustím nějaký film či seriál v notebooku. chtěla jsem se pustit konečně do poslední série criminal minds, jenže choďte si pak večer venčit psíka, když jste sami doma! #sráboš abych kulturně nezašla, jdu v úterý i s lukou na vernisáž obrazů naší mamky. třikrát yes. // a natřeli jsme naši šatní almaru na slonovou kost. vypadá to dobře. ale přemýšlíme o nové šatní skříni. jenom bych si přála, aby byla tak trošku retro. našla jsem jednu na bazaru, jsem z ní hodně unešená a přemýšlím o ní. a pak jednu v ikea, která by se k nám domů také hodila. uvidíme. pamatuju si cca před dvěma lety, kdy moje kamarádka alice koupila nemovitost v sousedství jejich rodičů. ukazovala mi, co všechno k tomu patří a když jsme vstoupily do stodoly, stála tam moje vysněná šatní skříň, kterou z domu vystěhovaly. sondovala jsem pak, zda by mi ji za nějakou neprodala, ale rodiče se rozhodli ji zužitkovat. dodnes na tu skříň myslím. velká škoda. hlavně jsem pročesala různé bazary na internetu a nikde ani nic podobného neobjevila. // před spaním si čtu dvojčata zpátky ve škole od enid blyton. žádné velké čtení. dětská literatura, která formovala moje mládí. občas takové oddechovka neuškodí. // těším se na nový týden, kdy už mi začíná nějaká ta výuka. a pak i na víkend. badboy bude se svým švagrem opravovat nějaké auto, mně přijede míša a půjdeme na výstavu, a také si pojedu k áně pro jablka, hrušky a švestky, abych mohla dělat lukovi domácí přesnídávky. jupíííí. téra