duben byl fajn měsíc. a hrozně utekl. navštívila jsem berlín. zase po pěti letech a bylo to báječný. protože prostě my si s holkama nesmírně vyhovujeme. byla to naše čtvrtá společná cesta za hranice všedních dní. předtím dvakrát londýn a jednou varšava. nasály jsme hlavně atmosféru, okoukly nějaké ty pamětihodnosti, povalovaly se v parku, šly do místní hospody, pokoupily v primarku (klasika, že jo), snídaly na sluníčko před bistrem a večeřely falafel ve skvělém (ne)tureckém podniku. také jsem tenhle měsíc docela četla. zjistila jsem, že mojí oblíbené lucii konečné vyšla knižní prvotina vířivka a hned jsem si ji běžela koupit, abych ji během odpoledne doslova zhltla. také jsem přečetla dvě detektivky - novinku od roberta bryndzy smrtící tajnosti, které mi přišly mnohem lepší než předchozí kniha chladnokrevně, a novou knihu samuela bjorka clona. obě jsem si taktéž koupila v minulých týdnech. poté na mě už pomrkávala běsa od dity táborské. tam doporučuji mít přečtenou malinku. opravdu jsem ráda, že jsem četla běsu až po malince, kupa věcí by mi jinak nedávala smysl. teď jsem přečetla skvostnou knihu aleny mornštajnové tiché roky a začala jsem číst houbařku od viktorie hanišové. tak mohl to být ještě o chlup čtenářsky lepší měsíc, ale nebudu pindat. // luka v době mé nepřítomnosti vyřadil ze slovníku slovo máma a zařadil slovo táta. ani můj návrat z berlína ho nepřesvědčil o comebacku. // čarodějnice jsme strávili tradičně na chalupě. tento pátek jsem se účastnila vědomostního hospodského kvízu, kde jsme ze sedmi týmů skončili druzí. jako dobrý, ale já soutěživka chci vítězit. snad na konci května v dalším kole. lol. // a také pojetí slova přátelství některých žen je fakt k smíchu. jako koule na noze. téra