ve čtvrtek mi začal kurz pro seniory, zítřkem mi začínají dětské kurzy. // zjistila jsem, že tento týden nebude žádné úplně pohodové ráno. zítra diabetologie, protože těhotenská cukrovka opět. v úterý angličtina přesunutá z pondělí. středa a pátek ráno lymfo. čtvrtek angličtina. // s mým cestovatelským duem dam, se kterými jsme spolu obkroužily dvakrát londýn a po jedné návštěvě jsme věnovaly varšavě a berlínu, jsme na podzimní prázdniny naplánovaly budapešť. vypadalo to, že háňa nakonec nepojede, protože přítel slaví v té době kulatiny. ten ale poskytl approval, a tak jsme se těšily, že budeme komplet. aby pak přišla ťafka. její kolegyně už má nahlášenou na tu dobu dovolenou a háňa prostě nemůže. takže pojedeme s míšou samy. termín změnit nejde, bo míša je učitelka. tři a půl dne na budapešť snad na poprvé bude fajn. budu cca v půlce šestého měsíce, tak nebudu z nejrychlejších, ale o tom tyhle eurocity trajdačky ani nejsou. alespoň ne v našem podání. chtěla bych napsat, že to bude o kávě, ale ta mi teď neříká lautr nic. bude to prostě o budapešti. // plán dnešního dne zněl jasně. není žádný plán. a tu jen tak míša poslala mně a háně zprávu, že je v kavárně, kam občas chodí manažérovat a dělat baristku, protože ji to baví, bude ještě pár hodin a jestli nepřijedeme na snídani. takhle, je to dost z ruky. ale já i badboy máme míšu hrozně rádi. píšu něco o tom, že právě snídáme, ale až to dokončíme, přijedeme se občerstvit. bylo to skoro padesát kilometrů. ale stálo to za to. já mátový čaj, protože ta cukrovka. badboy latté a dortík. luka dortík. a najednou baf, překvápko. dorazila i háňa s přítelem. mají to "jen" třicet km, ale nechtěli se nechat zahanbit. a tak jsme se viděli a bylo to skvělý. // začátkem října plánuju výstavu fotek jana šibíka v praze na staroměstské radnici, protože třicet let uplyne letos od sametové revoluce. a pak zcela neprozaicky vpluju do ikea, pokud pojede i badboy, pokoupit lučkovi už nějaké věci do toho pokojíčku. // chcete zase nějakou literaturu? chcete, že jo. tak jsem přečetla tu dědinu od petry dvořákové. četlo se to výborně, to zase jo, ale užívejte si to, když tam není jediný normální hrdina. marunu považuju za krávu. helunu za korunovanou krávu. nakonec je mi nejsympatičtější láďa, který, ač ženat se čtyřmi dětmi, stále přemýšlí, kde by jakou přefikl. a to byl ten "nejlepší" hrdina, ok? // ovšem přítel stesk od zuzany novákové, to nemělo chybu! zastavovalo se mi srdce, dojímala jsem se, i slzy ukáply. a přitom jen pár stránek. ale sílu to mělo obrovskou. a teď guláš pro masaryka. nicméně jsem maličko zpomalená, třetí den mi není úplně nejlépe, takže toho moc nezvládám. včera teda vědomostní hospodský kvíz. chtělo by to napsat, že jsme věčně druzí. ale není to pravda, minule jsme vyhráli a teď zase druzí. v dlouhodobé bodovací soutěži ovšem vedeme se slušným náskokem, a to je na konci září už poslední kolo. to zní nadějně. // jdu sfouknout svíčku a padnout za vlast, únava mnou cloumá. téra