říjen se tak rychle přehoupl a pomalu bude končit. já i luka jsme oslavili svátek. luka jede na dřevěném zvířátkovém pexesu, které neustále přerovnává, prohlíží a nehraje. já se raduji z knížky zulejka otevírá oči od ruské autorky guzel jachiny. jak je mým stálým dobrým zvykem a milou povinností, haha, stále čtu. byť moje tempo je mizerné. nevím, zda jsem tu zmiňovala opravdu dobrou knihu guláš pro masaryka, to pokud máte jako já pocit, že jste blbí a některé historické události potřebujete osvěžit. jinak doporučuju učebnici dějepisu, my na střední měli světové dějiny, občas si tak listuju a pročítám. lehce se zapomíná. a nemělo by. no pak jsem nebyla lapena do sítí shariny lapeny. mně ta knížka přišla blbá. lehce předvídatelná, nenapínavá. co se týká jazyka, úplně plytká. těch thrilerů je moc a ne všichni umí napsat kvalitní. spravila jsem si chuť knihou dokonalá smrt od helen fields, to je totiž úplně jiné kafe. tolik napětí. tentokráte vlastně dvě dějové linie. v angličtině už vyšel i další díl. říkala sis. co mě ale naprosto literárně dostalo, byla útlá kniha povídek miloně čepelky s názvem a jestli neumřel.... někdy je to z opravdu smutného soudku, jindy je ta smrt i docela vtipná, jindy tragická. čímž chci říct, že navzdory tomu, že tématem napříč povídkami je smrt, miloň čepelka s ní nakládá tak nějak opatrně, v podstatě něžně. no a nedávno jsem ve vrácených knihách v knihovně objevila, byla novela byl jsem při tom od polského autora jerzy kosinskiho. toho teď aktuálně zná veřejnost asi hlavně díky filmu václava marhoula nabarvené ptáček, kdy mu předlohou byl právě kosinski a jeho kniha. nedávno jsem byla v knihkupectví vybrat lučkovi knížku k svátku, vyhrál to krtek, ale sama jsem téměř nedýchala, jak bych si odnesla takových skvostů. instagram i různé literární skupiny na fb, stránky nakladatelství či internetových knihkupectví, to je prostě inspirace a mor zároveň. takže když se mě sestra ptala, zda mám nějaké speciální přání k svátku, nadiktovala jsem jí seznam knih a na úplný vrchol jsem zasadila právě zulejka otevírá oči. vlastně jsem ani netušila, o co jde, ale má to tak výborné recenze, a já navíc současné ruské autory mám načtené tak maličko, že jsem ji zkrátka i musela chtít. a tak začínám. // konec literárního okénka. // během posledních dvou týdnů jsem byla dvakrát v praze. před dvěma týdny jsme jeli s badboyem a lučkou primárně do ikea, protože jsme chtěli lučíkovi udělat pokojíček a potřebovali jsme koupit postýlku a další propriety. chtěla jsem ale využít i toho, že jsem po téměř pěti měsících v praze a potřebovala jsem kulturu. výstava fotografií jana šibíka k listopadu 1989. šli se mnou nakonec i moji kluci a výstava byla skvostná. pan šibík sám si tam prodává vstupenky. některé fotky měly takovou sílu, že jsem se k nim vracela. pak světozor a ikea. tuhle sobotu jsem si tam vyrazila na sraz od vejšky. od mého původního oboru angličtina-čeština. sešlo se nás maličko. sedm. a čtyřměsíční maruška. ale bylo to báječné. a navzdory tomu, že jsme studovali pod ještědem, se vždy (teď potřetí, lol) scházíme v praze. jely jsme s myslitelkou dříve, nabírala jsem ji v krajském městě, zaparkovaly jsme v hloubětíně, klasika, a na jungmaňáku nás čekala clariss a zamířily jsme do angelata, kde jsem jen mlsně koukala, ačkoliv mě rýžové a dýňové zmrzliny vážně nelákají. to jen mangový sorbet, slaný karamel a tak. mňam. jenže těhotenská cukrovka pro to nemá porozumění. a honestly? jsem z toho dosti vyřízená, píchám si na noc inzulín, abych měla dobrou hodnotu na lačno. ale moc se nedaří. narozdíl od minulého těhotenství. přitom si myslím, že jsem přes den mnohem striktnější. narazila jsem na ig profil máma s cukrovkou, který je velmi inspirativní, díky ní jsem objevila i věci, o kterých jsem v minulém těhotenství nevěděla. chléb šumava = nula cukru. diabetické pečivo z kauflandu je velmi chutné. ledový čaj bez jakéhokoliv cukru. takové moje zpestření. dle druhotrimestrálního screeningu je karbanátek v pořádku. váhově i délkově. žádné odchylky. takže se mi dieta daří. // příští sobotu odjíždím na pár dní do budapešti. bez badboye i luky. jen s kamarádkou míšou. ještě bych do vánoc moc ráda stihla drážďany a letos dosti toužím po vídni. protože albertina a nějaká výstava. a jinak tradičně kuks, babiččino údolí a ráda bych i klášterní město. a pár vánočních dárků už mám. a seznamy se plní. co komu. největší téma je luka. tři dny před štědrým dnem druhé narozeniny. nechci ho zahltit blbostmi, takže jsem na dárky přísná. téra