rok 2019 byl v mých očích povedený. nebudu rozpitvávat jednotlivé měsíce, to bych musela z velké části procházet i archiv, a to se mi nechce, protože začínám číst skvělou knihu a chci z ní pár stran ukrojit, než se vzbudí lučka. // na nový rok jsme se probudili na horách, zabalili se a vyrazili domů. leden byl pro mě měsícem takového bezvládí. neustále mi psal koloušek, myslel si, že bych snad mohla nějak výrazně změnit svůj život, ale já nechtěla. proč si kazit něco, co mi doma funguje, a posouvat něco někam s někým, kdo je mlaďoučký a představu o svém životě nemá? navíc jsem časem zjistila, že když nechci, tak by mohly chtít jiné. moje zjištění ho rozezlilo a naše přátelství záhy skončilo. začátek roku byl i dosti bohatý na nové lidi. a ještě dvakrát jsem se ošklivě spálila. ženy jsou stejně svíni. že jo. ale poznala jsem letos déňu. vlastně díky prozření s kolouškem. od té doby se intenzivně přátelíme. a fjodora. takový můj literární guru. a sida. pražaská naplavenina ukotvená na pár měsíců pracovně tady na východě. už je zpátky v matičce praze, ale vídáme se dál a rádi. // v lednu mi zubař přidělal keramické můstky a já se od té doby pořád a ráda směju. zminimalizovala jsem svůj konzumní způsob života. nakupuji v 90% v second handech, z druhé ruky jsem si třeba pořídila i kabelku mk či longchamp. protože upcycling, že jo. redukuji doma kosmetiku. nevyhazuju, spotřebovávám. a doplňuji jen to nezbytně nutné. // co se týká cestování, na jaře jsem s mými holkami míšou a háňou byla na pár dní v berlíně. pro mě už druhá návštěva a zase skvělá. v létě jsme byli s badboyem a lukou v chorvatsku u moře. plán byl chorvatsko a bosna a hercegovina. jenže jsem v červnu přišla do jiného stavu nečekaně jako podzim do krušnohoří, nebylo mi úplně nejlépe, a tak jsme vzali za vděk istrijí, že kdyby něco, jsme rychle doma. v říjnu jsem byla s míšou poprvé v budapešti a byla jsem okouzlena. a nakonec jsme si před vánoci dali s mými kluky výlet do drážďan. takže ano, mohlo být té ciziny více, ale s ohledem na to, že badboy jezdí mkd a těch možností tolik není, si nemůžu a nechci stěžovat. přečetla jsem 63 knih. aktuálně čtu 64. a do nového roku zvládnu asi ještě i tu 65. cíl jsem si nesplnila. dala jsem si za cíl přečíst sto knih. loni jsem se dostala na osmdesátku, takže jsem letos nemohla mířit níže. ne, není to soutěž. ale já z knih hodně čerpám. nejsem vyhraněná, čtu různé žánry, ráda se dovídám a vlastně se tím vzdělávám. takže čím víc stránek, tím více poznání. možná. možná. možná. bych mohla sepsat třeba takovou top desítku knih v tomto roce. ale to je rajská hudba následujících dní. v pondělí odjíždíme na hory na silvestra. // nejzásadnější událostí tohoto roku je moje těhotenství. nebylo nijak plánované. říkali jsme si s ohledem na můj věk, že kdybych třeba do roka znovu otěhotněla, že by to bylo fajn. tak jsem otěhotněla hned. jakože fakt okamžitě napoprvé. ani jsme se nejdřív několik týdnů neradovali, byl to šok. absolutně jsme nepočítali a nečekali, že to bude hned. jenže i luka byl tenkrát hned. jak jsem stará, tak jsem asi plodná. haha. takže se nám v únoru narodí další karbanátek. zatím nic nechystáme ani nepřipravujeme. koupila jsem čtyři kousky oblečení, nic víc. po novém roce proberu krabici po lučkovi. postýlku a košík máme taky po lučkovi. lučka už spí na pána ve své opravdové dětské postýlce. žádné miminko už. před vánoci oslavil druhé narozeniny a mně teď na silvestra končí rodičák a k prvnímu lednu nastupuju na mateřskou. víc zajímavého mě teď nenapadá. téra