tak vítejte v novém roce. nesmím začít psát nějak úplně blbě a musím hned ze začátku napsat něco trošku chytrého. haha. takže jsem si nainstalovala spotify a poslechla si svůj první podcast v životě. protože co si budem, mě prostě podcasty doposud nezajímaly. a asi nebudou příliš zajímat ani dál. jenže tohle byl do slov a týkalo se to knihy, kterou jsem zrovna začala číst, a to dějiny násilí. od vánoc to docela valím. dočetla jsem dramata václava havla, přečetla skvělou knihu esejů, zamyšlení, příběhů, zkušeností, vnímání feminismu s názvem feministky nenosí růžovou a jiné lži. a také zlodějku mýho táty petry hůlové, kdy jsem neměla absolutně žádné ambice sympatizovat s mikym, který byl ve střídavé péči rodičů a žít u otce nenáviděl. jenže jsem ho nedokázala ani politovat, jaký to byl zmetek. řekněme, že z obou rodičů jsem v knize sympatizovala s otcem. matka navaděčka, byť v umírněném duchu, bych řekla, byla celá nějaká podivná. a miky by byl smrad a manipulující zmetek i kdyby jeho rodiče byli dál spolu a nebyla by žádná střídavá péče, protože to měl v krvi. no a hornické vdovy, to za to vážně stojí. u některých osudů jsem si regulérně brekla. pokud nejste úplní literární nadšenci, ale tohle téma by vás zajímalo, tak doporučuji dvoudílný film dukla 61. // co mě nadchlo v televizi byla minisérie o marii terezii, o jejímž životě si teď chci přečíst více. a to nejen v učebnici dějepisu pro střední školy, kterou doma mám. a tak jsem ve skupině co čteme dostala dosti dobré literární tipy. a třeba se i víc seznámím s františkem I. štěpánem lotrinským. // na silvestra, který jsme nakonec strávili doma, jsme se dívali na film the aftermath s kierou knightley, který jsem chtěla vidět už nějakou tu dobu, a nakonec mě příliš neomráčil. // ještě nerodím, je mi docela fajn, do konce ledna chci učit a pak už jen odpočívat a vyčkávat. vlastně to dělám i teď, jen si občas odběhnu na pár hodin zaučit. osmisměrky, literatura, kobra 11 a luka vládnou mému světu. už jsem vlastně ráda, že jsem. ještě si musím v sobotu koupit novou knihovnu a nechat si uříznout desku na nohy od šicího stroje, aby to vypadalo víc retro, než to vypadá teď. zabydlet gramofon na lepším místě. a vybalit a přebrat krabici s věcmi po lučkovi. a bude. jo a koupit shnuggle a doufat, že si sestřenčina dcerka brzy sedne a my zdědíme vajíčko a nebudeme muset kupovat. tentokrát celkově rezignuju na nákupy. koupila jsem malému čtyři kusy garderoby. teď jsem oběma klukům objednala z internetu takové ty lištičkové podkolenky. luka už jedny má, tak jsem mu je objednala teď v šedé a miminku klasicky v oranžové. kočárek nevedeme. šátek mám. plus mám i nosítko aká šátek, a až později si pořídím manducu. ještě koupím jeden či dva dudlíky, dvě lahvičky a asi konec šmitec. a musím se podívat na web porodnice, co s sebou. už jsem to od minule zapomněla. za chvíli si pomalu budu balit tašku. a musíme na matriku. uáááá. tolik věcí. tolik zodpovědnosti. // tak se odebírám na lóže. téra