tak jsem si sem odskočila od plotny. u toho poslouchám podcast hlas heroine, kde mluví advokátka s feministickým pohledem na svět - lucie hrdá. a je to nářez, co se řeší třeba v rámci rozvodových řízení. zákon je v podstatě nastaven tak, že buď jsi pečující slípka, která udržuje domov čistý jako klícku, dobrovolně a pravidelně nabízíš své tělo k uspokojení muže, nebo je vina rozvodu na tvé straně. a prý k tomu tak přistupují často soudci i advokáti, protože konzervativní prostředí. tady si ublinkneme. na emancipaci a feminismus naše společnost nahlíží ještě všelijak. ne všude je standardní dělba. u nás doma fakt teda ne. badboy není přes týden doma a o víkendu ho ani nenapadne udělat nějakou domácí práci. jediná klika je, ne že bych se v tom já vyloženě vyžívala, ale mám ráda pořádek, a tak si tohle ráda udělám sama. stačilo by však, aby jednou zapindal, že je to ženská práce a hodila bych mu hadr na hlavu. asi už jsem dlouho doma a serou mě čím dál víc stereotypy zažité společností, zkostnatělá očekávaní, neměnné struktury. docela doufám, že jednou/brzy začne badboy jezdit pro nějakou německou spedici a my bychom se mohli posunout na západ na nějakou dobu s ním. neříkám, že je tráva u sousedů vždycky zelenější, ale klidně a s chutí bych si život někde v zahraničí ještě splnila. ne nadarmo se pořád šťourám v duolingu a trénuju němčinu a stále mám po ruce cvičebnice němčiny. // nějak nemůžu číst. páč mám čas jen po večerech, a to hrozně rychle odpadnu. navíc teď dávají ty úplně nejstarší díly criminal minds ještě s gideonem a elle, takže docela často koukám právě na to. resp poslední dva večery. teď jsem dostala link na přednášku prince ládíka o cestě do jeruzaléma, na což se teda těším nesmírně, páč gruzii a arménii jsem viděla live, na přednášce o evropě jsem byla taky. jen turecko a jeruzalém znám pouze čtenářsky. předevčírem jsem se dívala na online besedu s jaroslavem rudišem. takže trošku té kultůry mám, ne že ne. ale čím dál víc ji až bolestně postrádám. stejně tak cestování. pořád doufám v to, že do léta dostaneme pigáro. zvažujeme dvě dovolenkové destinace. chorvatsko-bosna a hercegovina. méně válení se u moře, více cestování. druhá varianta je polsko - trojměstí gdaňsk, gdyně a sopoty. badboy preferuje balkán, já naše sousedy. ještě si střihneme. s holkama máme naplánovaný víkend v polské lodži, protože polsko je prostě láska, na konec září berlín. a já bych hrozně chtěla během podzimu za sestřenicí do aberdeenu. děj se vůle boží. jo a nejsme žádní rockefelleři, třeba s holkama jezdíme vždycky fakt low cost. i na případné trojměstí mám v plánu ubytování skrze airbnb, to je prostě ověřená skvělá věc. poslední léta už jinak v zahraničí nebydlíme. // minulý pátek odešla badboyovi mamka. hrozně velký smutný. byť jsme věděli, že to tak bude, tak to stejně byl šok. a když vidíte parte svojí tchýně, kterou jste měli fakt strašně moc rádi, tak vás to vždycky úplně zarazí do chodníku. // v sobotu jsem se jela podívat na malví. miminko mojí největší kámošky ever bárbí. badboy měl za sebou už asi patnáctý antigenní test za posledních pár týdnů, takže jsme věděli, že my jsme ok, oni to věděli taky, tak jsem si jela rozptýlit myšlenky. a zafungovalo to. // teď je další víkend. dlouhý víkend. my po o pojedeme za našima na chalupu, byť není venku nějak ultra sluníčkově, že jo. nevadí. téra