i long to go back...

    

    

... to je syndrom snad každé aupairky, kterou znám. go back to london to live there. nemůžu na to město zapomenout. a i když jsem se tam párkrát vrátila, nikdy jsem se nenabažila. realita, že bych se tam vrátila a usadila? v mých očích maličko utopie, protože už nechci dělat aupairku, nechci dělat za barem a properjob s vystudovanou českou filologií? moje nejlepší kamarádka mila se před rokem a půl přestěhovala z londýna do portsmouthu. za přítelem. teď se rozcházejí. mili se nikdy nedala přesvědčit, že k práci za lepší peníze se dostane přes rekvalifikační kurzy. jenže kancelářská práce? to by si prý musela podřezat nudou žíly. a tak vždy pracovala v nějakém obchodě a její příjmy stačily na nájem, poplacení účtů a pak už musela obracet každou penny. teď má sice nějaký job v portsmouthu v nemocnici, ale je to jen P/T a odstěhování od teď už expřítele je komplikované. prahu mám ráda. možná potěšitělé, naivní, hloupé, ale z hlediska mého měřítka jediné město, kde chci žít a realizovat se. alespoň dokud jsem relativně mladej člověk. // irsko jsme s myslitelkama už dávno zavrhly. resp. s veronikou. věřím tomu, že by věrka jela, kdybych kývla. strávily jsme tam léto a můžeme vůbec říct, že jsme byly v irsku? za tu dobu pět dní volna. dublinem jsme se poslední odpoledne ploužily jakomrtvoky po půldenní cestě z roundstone, tedy přes celý zelený ostrov - ze západu na východ, a předchozím festivalu, kdy jsme jely čtyři dny téměř nonstop v kuse a poslední propařenou nocí. v podstatě nebýt spousty fotek, které mám, nevím, zda bych si troufla říct, že jsem byla přes léto v irsku. // auparkování mělo takových svých výhod. a nemít v česku svého bubeníka, asi bych se tenkrát jen tak nevrátila. zvykla jsem si, měla jsem fajn rodinku, skvělé kluky, se kterými jsme si celý ten půlrok hráli na theIncredible life, kdy já byla elastic girl, ben byl dash a jack byl jack-jack. úsměvné. mám spoustu fotek, spoustu vzpomínek a přání od kluků na rozloučenou s tím, že jsem jejich nejlepší elastic-girl. hrozně ráda jsem jim před spaním četla. nebyla to má povinnost, ale já se jí tak nějak ujala, byla to příjemná tečka na konci dne (vlastně tou bývaly několika hodinové telefonáty s mým bubeníkem třikrát týdně). seděli jsme na jedné posteli, oni oba dva v pyžamkách, ben v zebřích bačkůrkách, které jsem mu pořád podstrkovala, protože byly zkrátka nejlepší, a četli jsme si. // občas jsem si připadala jako služka, když jsem měla milion práce přes den. každý den to samé - vytřít celý barák, všechna tři patra, vyluxovat, utřít prach, vycídit koupelny, pondělí, úterý a středa vyměnit povlečení, prát, žehlit, uááááá. ve čtvrtek jsem se zabývala vívc kuchyní, moje nejmilejší činnost, vždy jsem si vybrala nějaké skříňky, které jsem vycídila a přerovnala. volná odpoledne v knihovně na millhill, či trajdání o brodwayi nebo edgware. weekendy s holkama v centru. i loved it. 

druhá, pouze letní aupairkovská štace, byla zkušenost, ale asi bych ji příliš opakovat nechtěla. dva měsíce v lůně přírody mezi londýnem a brightonem. jeden dvou a půl letý rozmazlený chlapeček, super pes a absence lidí. gail pochopila, že pro mě asi není přílišné terno být dva měsíci na samotě, kde není nikdo, s kým bych si popovídala, s kým bych někam vyrazila. snažila se mě brát po okolí, vymýšlela akce, přesto jsem o weekendech nejraději utíkala do londýna, kde jsem přespávala u mili a trajdala jsem po londýně, protože mila většinou v práci. naposledy jsem byla v londýně "na otočku", když mi jana umožnila podívat se na zápas chelsea. byla jsem jako ve snech, když jsem otevřela mailovou schránku a tam byla tahle nabídka. od té doby věřím, že člověk je v podstatě hodný tvor. já měla pocit, že se takové věci nedějí, že lidé nedělají věci nezištně. a tady stálo, že mi půjčí na zápas permanentku a můžu se jít podívat na drogbu a co. tenkrát jsem janu vůbec neznala. pamatuju si, že se mě pokoušela kontaktovat přes blog na konci mého letního aupair pobytu, leč protože jsem za tři dny odjížděla zpět do česka, nějak jsem to nechala plavat. hrozná pecka je to, že vám někdo takhle věří. nechtěla po mně ani občanku ani pas jako záruku, že jí permanentku přinesu zpátky. prostě mi jen ukázala vstup do správného gatu a já najednou seděla mezi "modrýma". 

chtěla jsem psát úplně jiný post; a najednou zírám, jak se ty asociace rozjíždí do všech stran, ubírají se jinými směry... zajímavé, na jaké bázi funguje lidský mozek. xxx včera se slavil macův inženýrský titul. bylo to megafajn. zašla jsem včera do dm drogerie a koupila si nový pudr od rimmelu, protože ten starý se mi rozsypal. neznám hebčí pudr. už s make-upem od rimmelu mám jen ty nejlepší zkušenosti. krásně sjednotí pleť, vypadá pak jako porcelánová. což já, světlounká brunetka oceňuju. už dávno jsem vzdala fakt, že bych byla snědá a dobře se opalovala, a tak si ujíždím na tom, že se ze sebe snažím dělat aristokratku a kupuju si světlý make-up i pudr. tuhle jsem si koupila, ani nevím, od jaké značky už, vysouvací tužku na oči. a po dlouhé době tužka, se kterou jsem skutečně spokojená. linky vydrží opravdu celou noc. a čemu jsem včera ještě neodolala.... potřebovala jsem novou řasenku a na ty od rimmelu byla na 50% sleva, tak jsem si ji koupila. je úžasná. nádherně prodlužuje řasy a neslepuje je. včera jsem si udělala fakt hezké řasy. jako mrkací panenka. // v knihovně jsem si půjčila knížku do klostermanna a světe div se, ono je to čtivé. uf. takže dnešním úkolem je, zdolat tuto knihu. zítra a pozítří jdu na základku učit english. mám prý deváťáky vyzkoušet ze směrů. chůďata malá. 

odcházím na zimní procházku s kávu do bonata. téra

volí jeleni?

    

    

vařím si zázvorový čaj. žádný sáčkový tentokrát. ale skutečně ze zázvoru. dávám si ho obvykle vždy, když sedím v krásných ztrátách v praze. včera jsem se trošku picla, dnes musím zdravěji, muhehe. a taky dnes bdím. otvírá se nám stag a já si chci o tři předměty upravit svůj rozvrh hodin na letní semestr. dva předměty ubrat, jeden přidat. myslím, že je docela slušná bilance to, že se mi podařilo mít za tři semestry studia na filologii všechny povinně volitelné předměty, které moji spolužáci plnili semestrů šest. ale já zase měla uznaných mnoho volitelných a povinných. hned je to všechno takové veselejší. dnes jsem chtěla jít shánět gumovou ovečku, leč nepřálo mi počasí. hned po ránu jsem přečetla knížku od petry procházkové a pak jsem opět zabrala a vydala se do té břečky až v momentě, kdy jsem měla sraz s našima a šly jsme společně na oběd. // odpoledne jsem byla naposledy ve starém bytě na Brance. prodáno. v pondělí se předávají klíče novým majitelům. branka byla totálně pod sněhem, tam není kam hrnout sníh, hotový konec světa. našla jsem tam pinzetu a štětec na růž na tvář, což jsem postrádala a myslela si, že už to nikdy neuvidím, proto jsem si pořídila nové.  ta jelení mikina na fleru pořád je. kupte si ji někdo, ať na ni nemusím pořád mlsně zírat (http://www.fler.cz/zbozi?id=40078). 

odpoledne jsem navštívila babičku a dědu a nejvíc jsme probrali politiku. jsem pyšná na to, že moji prarodiče si nestrčí nohu za krk z toho, že paroubek by důchodce uplácel 13. platem. politika je věc, kterou se svými přáteli rozebírám téměř denně. vlasy mi vstávají vzhůru, když někdo tvrdí, že volit nechodí, protože je mu to jedno. je mu jedno, že budou vládnout oranžoví a zadluží neskutečným způsobem stát, protože všem slibují hory-doly a ti prostoduší se na chytí? matky na mateřské budou za patnáct stovek navíc vhodit hlas paroubkovi a jeho krů, důchodci mu to budou valit za 13. důchod, sociálně slabší inteligence za bezplatné školství, poplatky ve zdravotnictví se zruší, však stát všechno bude platit. teď asi některé naštvu, ale myslím si, že sociální demokracii volí (až na výjimky) lidi, kteří mají sotva maturitu, jinak si neumím představit, jak rozumně smýšlející člověk může souhlasit s progresivní daní. proč by něco takového mělo být zavedeno? vystuduju vejšku, budu pracovat a vydělávat si slušný peníz. proč bych měla platit vyšší daň jen proto, že jsem se vzdělávala a za něčím šla? stejně jak souhlasím se školným na vš, které propagují modří. neříkám, že to musí být vysoké školné; tak by se alespoň oddělilo zrno od plev. teď to myslím tak, že vidím kolem sebe, jak spousta lidí jen kalí, nic kloudného nedělají a prolejzají vejškou jen proto, aby nemuseli do práce a rodiče je živili. vůbec nechápu, že je tu taková spousta lidí, která dopustí, že tu od června možná bude vládnout krásný jyrka s chytrou petrou a jejich oranžová crew. téra

jeleni, ovce, vlašťovky a gepardi

     

                                 fler.cz: deers-kamila

     

                                      fler.cz:babaf

     

                    s kamarádkou mejty a jelínkama na uších

celý týden jsem přemýšlela, zda psát či nepsat dál blog. vykecám tady spoustu věcí, což se mi vymstilo a mě přešla veškerá chuť dál zveřejňovat svůj osobní bulvár. včera, kdy se vše tak nějak vyřešilo a mně se ulevilo, jsem se rozhodla, že budu dál psát, nicméně budu opatrnější víc než kdy jindy a taky jsem se samovolně rozhodla ukončit popisování náchodské limonády a vysvětlovat vztahy a nevztahy, které zde panují. toť na úvod. potěšilo mě, kolik návštěvníků můj blog za poslední týden mého nepsaní měl a i to byl impuls psát dál. docela by mě zajímalo, kdo to tu čte. aspoň nějakým komentem typu JÁ:XDDD

přišla mi jelení brož (viz. obrázek no. 2). tak jsem si ji hned přidělala na svetřík. jelení náušnice jsem dostala už k vánocům. mám je na uších na posledním obrázku, kde jsem s matyldou. propadám zvířecím motivům čím dál víc. vydám se zítra do víru shánění obyčejné bílé plátěné tašky, na kterou si natisknu jeleny. ráda bych podobnou té, na které mám napsáno my other bag is chanel. a jinak vlašťovky, ovečky (tak to je už léta jasné, že jo:)), jeleni a gepardi. už hrozně dlouho sháním na krk ptačí klícku. 

včera jsem dala zkoušku, které jsem se bála tři a půl roku a pak jela domů a dostala skoro migrénu z té úlevy. takhle na mě působí slast, haha. tenhle týden byl stoprocentní, dala jsem čtyři zkoušky a hned mám pocit, že to k těm státnicím směle dokopu. do lbc jedu na otočku jen příští pátek. do té doby zasněžený náchod. pondělí a úterý učiteling na základce. jinak bych ráda pohnula s bakalářkou, naučila se syntax, regionální literaturu a dodělala pár restů. o weekendu mám teď v plánu přečíst čtyři knížky. mám tu jednu od mé oblíbené válečné novinářky petry procházkové, od kte ré jsem četla frištu, knihu o vile tugenhadt, o kterou se budu přetahovat s mamkou, a pak helimadoe od havlíčka a kolju. minulý pátek jsem zdolala od párala mladý muž a bílá velryba a musím říct, že po padesáti stránkách četby mě to nakonec totálně nadchlo a pohltilo. taky jsem si minulý týden zaběhla do videopůjčovny pro pianistu. a všichni, kdo tvrdili, že nebudu zklamaná, i když jsem už četla knížku, měli pravdu. skvostnej film, po kterém jsem zatoužila prohlédnout si waršavu. // // // macmac včera udělal poslední státnice a je z něho pan inženýr, tak jsme byli dnes po třech týdnech pohovořit, měla jsem pět drinků a šlo se mi domů zvesela. občas to člověk potřebuje. xxx konečně se cítím zase spokojená. téra

to be or not to be, that´s a question

       

       

včera jsem se při procvičování grafů a tabulek, kde ovce byly pojídány veverkami, užuž bála, že můj nouťas odchází do věčných lovišť, fakt to tak vypadalo a bohužel mám pocit, že už tu se mnou dlouho nebude. sejčkuju už s tím dlouho, ale teď už skutečně leží na smrtelné posteli a já se bojím, co budu dělat paki. jak všichni víme, jsem hrozně bohatá, zlatý kreditky mi čouhaj z peněženky a místo bílých korunek si nechávám vsázet zlaté zuby, abych byla ještě lepší partie, a tak mě ztráta mého asusu nemůže tolik bolet. kór když jsem na tom tak dobře, že nakupu ve slevách věci, jako pončo, které se na leden dost nehodí. s ubytovacím stýpkem už na mě nikdo nemyslí, na to už letos nemám nárok, jak jsem zjistila v pondělí zhruba v osm ráno, takže super začátek týdne. musím nějak uživit svůj občasný společenský život a hlavně ten komp. mobil už na mě taky pár měsíců pomrkává, že po třech a půl letech má relativně dost, no prostě všechno se proti mně spiklo. musím přečíst otravnou knihu na textologii na zítřek, takže mám o večerní program postaráno, dovedla bych si představit bohulibější zábavu, pomalu začínám pochybovat o následujících čtyřech měsících, které bych měla strávit v lůně katedry českého jazyka, protože jak to vypadalo, že se vše chýlí ke konci, tak posledních deset dní mám naprostý pocit zmaru a stává se ze mě nihilista. přemýšlím, v jaké oblasti bych mohla udělat kariéru, nechtějí se mi prodávat trička na tržnici, ani vysedávat za přepážkou na poště. s novinařinou jsme se již rozkmotřily, na profesi učitelky již zdaleka netrvám. já nakonec zase skončím v nějaké irské hospodě a budu točit pivka takových jako byl john dooley, nebo já nevím. /// fakt se zcela hodně zabývám posledních pět dní svojí budoucností, a nejraději bych jela pomáhat někam do afriky, stavět školy a vyučovat malá černá robátka angličtině a základním počtům (na víc v matice nestačím), nebo bych chtěla pracovat někde, kde budu moct pomáhat s integrací menšin do naší společnosti. jenže za to je vskutku mrzký peníz, takže budu asi muset hledat něco, co mě skutečně uživí. svého času jsme hodně stála o to dělat cestovní delegátku, leč cena kurzu mě maličko zaskočila. zkusila jsem si to předloni na euru ve švýcarsku a byla jsem nadšená, jenže mým handicapem je zase ten pitomej lymfedém. čímž se tedy i redukuje to, že nesmím mít sedavé zaměstnání. tak já nevím, mohla bych se pomalovat zlatou barvou a třeba někde mezi václavákem a staromákem dělat takovou tu nehybnou sochu, co se občas pohne, aby vylekala kolemjdoucí. ale pak bych určitě měla takovou "kliku", že klobouk, který bych nechala položený před sebou, by mi někdo sebral a utekl by, a co si budeme povídat, žádný usain bolt teda fakt nejsem. z čehož teda plyne, že nevím, kde bych mohla řídit lidi, připadat si fakt důležitá a brát za to slušný peníz. xxx takže jsem si dnes pro radost koupila pončo za hubičku a pásek za ještě větší hubičku, abych si udělala radost a spravila náladu. ještě předtím jsem byla s filologama v iceprentau, což bylo nejvíc fajn a teď asi schovám hlavu pod polštář a až ji vyndám, budu číst tu textologii. // taky mě naštvala nominace skokanů na ZOH, která snad ještě není konečná, ale budiž. potěšil mě drogba, jemuž se africkém šampionátu daří a nosí oranžový dres a je prostě nejvíc smart. /// všichni dělají příští týden státnice a já ict. /// ale abych neměla jen ty špatné vyhlídky do příštích pár týdnů, tak za dva týdny jdu na tři dny učit broučky na základku angličtině, pak taky začnou ZOH a 21. února historický moment, jdu do divadla na hrdého budžese. budu dělat nápovědu, páč bych mohla hrzánovou i alternovat, haha. xxx tak! ulevila jsem si trošku tímhle emopsaním a jdu něco dělat. čest práci. téra

malé milé moje

       

       

poklidný a milý weekend. v pátek jsem se rozhodla, že film P.S. Miluji Tě chci vidět, a tak jsem si ho běžela do půjčovny prodloužit. a bylo to hezký, slzydoočíženoucí, něžný a veselý zároveň. nakonec z těch tří filmů vyšel vítězně. protože ten byt ve 4. patře, ve kterém hlavní hrdinka nechtěla vychovávat děti, byl skvělý, newyorský, takový, jaký mně by se líbil. xxx jak jsme diskutovaly s alicí pod minulým postem, asi může být knížka skvělá a určitě se k ní dostanu, jen jsem ráda, že jsem nejdříve upřednostnila film. nejsem jediná, pro koho filmy nedosahují kvalit knih. zažila jsem dvě výjimky. zfilmovaný román pro ženy, který se mi líbil krapet víc než kniha a na stejnou úroveň jako knihu bych postavila sophiinu volbu. ale to především kvůli hereckému výkonu meryl streepové. a náhodou to je poklona jak spisovateli, tak tvůrcům filmu, že film povznesli na úroveň knihy. bohužel v životě hodně srovnávám. s tím, co bylo, je a může být. na všech frontách. pamatuji si to velké zklamání... v xantypě (vychází ještě vůbec?) rozhovor se salmou hayek o roli malířky fridy khalo. pak naprosto senzační životopis fridy khalo od barbary mujici, a pak film... neříkám, že byl špatný. ale v mých očích nevypovídal nic o fridě. nejsem příznivkyní michala viewegha, ale nepopírám, že jsem pár jeho kousků četla. účastníci zájezdu mi přišli nejzdařilejší. ale pouze podoba knižní. u filmu jsem se v kině výsostně nudila. v půjčovně jsem kroužila kolem filmu kmotr. jenomže kniha the godfather je jeden z nejlepších kusů, co jsem kdy četla. a bojím se, že si to filmem opět zkazím. ještě že murakamiho se nikdo zfilmovat nepokouší:) xxx neviděla jsem mikulášovy příhody, abych mohla soudit. doufám, že to bude další film, který nepřekoná, ale dorovná úroveň knihy. 

včera jsem přečetla od jiřího hájíčka selský baroko a nakonec se mi to dokonce i velmi líbilo. dnes se peru s páralem a jeho prózou mladý muž a bílá velryba. nemůžu říct, že by to bylo nečtivé, ale na větvi z toho skutečně nejsem. // dnes jsem se probudila do zasněženého rána, vstala jsem na mé poměry velmi brzy a těšila se na přespolední "akci". oba naši rodičové slaví padesátiny, taťka před dvěma týdny, mamka za týden, a tak byl v bonatu zamluven velký stůl. dalo by se říct, že to bylo přímo v zimní zahradě a hrozně se mi to líbilo. celá naše famílie, babička+děda, strýko a teta, sestřenka, bratránek s manželkou a s oňuchňáníhodným rok a půlletým viktorem. dolu z brabáku sjížděli ulyžovaní sjezdaři, jídlo bylo šmakózní, vybrakovala jsem peněženku eurocentů, švýcarských drobných a českých korun a dvoukorun, abychom s viktorkem mohli házet do malého vodopádu uvnitř restaurace mince a volat "žbluňk". když penízky došly, musela jsem si vyhrnout rukávy a lovit ty původní, aby jsme mohli dělat "žbluňk" i dál:) završili jsem tříhodinové posezení výbornou kávou, někteří štrůdlem či palačinkami. // odpoledne dorazila indiánka a šly jsme do arcany na frappé a pak se přesunuly k nám, kde jsem dostala mnoho užitečných instrukcí, jak pracovat s calculem. sepsala jsem si manuál a doufám v úspěšnou středu. řeknu vám, že se sakra bojím.

s týnkou jsme našim adoptovaly v zoologické zahradě ve dvoře králové k narozeninám zebru. 

tonda hájek zaskákal famozně v sapporu, dnes byl čtvrtý. myslím, že vancouver má jistý. naopak mi připadá, že koudy jede za zásluhy z minulé sezony. jakub janda si musel vždycky všechno vybojovat a koudelka to má téměř "grátis". nechci mu křivdit, protože skákat zřejmě umí, ale k čemu je to platné, když má něco jako "vokno" na můstku a skočí těsně pod buben? 

phonex s bostonem budou nejspíš zahajovat nhl v praze, a pokud to bude všechno takové jako loni mezi tampou a rangers, kdy se lístky na nedělní zápas prodávaly před halou za pětistovku, půjdu tam. 

jdu si přečíst o jekatěrinburgu a londýně z rubriky na vandru v reflexu, a poté se psychicky připravovat na zítřejší návrat do města pod ještědem a všechno to, co mě v týdnu čeká. téra

getting down aneb o mém malém lednovém...

    

    

ještě že tenhle týden už končí. a sakra brzy začíná ten další. a mě čeká milion věcí, které musím stihnout, než ten příští začne. začala jsem tím, že jsem si vytiskla asi tunu papírů a zítra a pozítří mě čekají cvičné rozstřely na čas v calculu, protože my nemůžeme jako slušní lidé pracovat ve wordu a excelu při zkoušce. // čtvrteční pětiminutový projev do kamery byl nakonec úplně bez problémů. po dvou větách ze mě veškerá tréma spadla a bylo to dobré. pak jsem uháněla na tramvaj a domů. v pondělí, když jsem do lbc odjížděla, bylo u nás víc sněhu než tam; včera jsem přijela a proti náchodu v lbc je sněhu téměř poskrovnu. celé ty dvě hodiny z lbc do hk jsem se choulila pod kabátem, poněvadž pan řidič nepovažoval v lednu za důležité topit. přemýšlela jsem včera, co dělat. a tak jsem si po dlouhé době došla do videopůjčovny. mám to ráda. pro tu atmosféru. stáhnout film si umí každej a není to ono. byla jsem mile překvapena, kolik lidí tam za tu půlhodinu, co jsem si vybírala něco na zhlédnutí, přišlo. nakonec jsem si půjčila všemi vychvalovanou marii antoinettu. a nebyla jsem tak nadšená. kirsten dunst byla skvělá jako vždy, kostýmy fantastické, král ludvík byl trouba... něco mi na tom filmu chybělo, doteď nevím co. resp. asi jsem si toho přečetla předtím o skutečné MA víc a trošku tvůrci poupravili skutečnost/minulost. bavila mě na tom rocková hudba a pak záběr na veškeré přesladké lodičky a jiné krásy na podpatku a mezitím se válely conversky:) xxx pak jsem si půjčila nouzový východ, který jsem chtěla vidět už dávno. leo dicaprio a kate winslet. resp. já chtěla tu knížku. a ten film mě nebavil. prostě ne. i kdyby byl oceněn devatenácti oscary. třetí bonusové dvd gratis jsem si vybrala PS Miluju Tě, ale to jsem nestihla, protože a jelikož musím dělat i jiné bohulibé činnosti jako je študing a tak, tudíž toto dvd vrátím netknuté a mrzí mě to, chjo. // dopoledne jsem se vypravila k obvoďákovi, protože se mi rozjel zánět močáku a navíc mě pořád trápí ty hlasivky. tak jsem dostala opět antibiotika a alespoň mám důvod být celý weekend zalezlá doma a učit se. // půjčila jsem si to selský baroko, které už musím fakticky přečíst, resp. v mém příadě stačí dočíst a nějaké povídky od škvoreckého, které ještě neznám. // došla jsem si do dm drogerie, abych u s-he okoukla žlutý a šedý lak a byla jsem těžce zklamána. žlutý je moc šlutý a šedý je příliš tmavý a ještě se mi pozdávalo, že má nějaké třpytky. tak jsem si alespoň koupila úžasné melounové tělové mléko, pak došla k číňanům pro pikantní kuřecí polévku to go a opět jsem se šla léčit. myslela jsem si, jak si dojdu na plhovské náměstí do galanterie pro nějaké nášivky, ale můj stav mi to příliš nedovoluje, vždy po deseti minutách vinou svého onemocnění chodím na záchod, resp. můj močák se tváří, že to vyžaduje, tak se nemůžu vydávat na dlouhé túry. a viděla jsem v lbc včera slečnu s nejvíc gepardím páskem a kabelkou. a ten pásek by se klidně dal vyrobit, tak jsem chtěla jít shánět nějakou látku. // na fleru jsem objevila úúúúžasnou! a když říkám úúúúžasnou, tak myslím nejúúúúžasnější šedou mikinu s jelenama! není z nejlevnějších, a tak mě těší fakt, že už ji mají jen ve velikosti S, tudíž nemusím ronit slzy. ale chodím se na ni dívat každý den. no a protože jsem šedou mikinu chtěla, tak si ji prostě někde zakoupím a mamka mi přislíbila jelení potisk. a placku s jelenem taky někde seženu, a když ne, tak budu mít jelení brož. 

včera jsem dumala nad tím, proč jsou někteří pedagogové fakt na hlavu. k čemu jim je to dobré, když praví, že ten test napoprvé stejně nikdo nenapíše. tak proč ho nekoncipují tak, aby ho ti, co se to naučí, napsali? u této vyučující je totiž velký rozdíl mezi slovy naučit a naučit. její předmět není u státnic, rozumím, že nějaké povědomí člověk mít musí, ale k čemu nám je mít v hlavě telefonní seznam? téra

jeleni, jeleni, kdepak si lítáte?

      

      

s cestováním do lbc to nakonec dopadlo tak, jak jsem předpovídala v postu předchozím, s jedním větším rozdílem, že jsem nakonec po pěti a půl hodinách na cestách dojela. byla jsem tuze neklidná z toho, že zítra píšu tu morfu a pak sociální komunikaci, kterou jsem se musela vskutku naučit, poněvadž ji budu psát sama o konzultačkách. a tady to se to stalo... učím se takhle sociální komunikaci a narazím na pojmy proxemita a haptika. je mi to známé už z jiných lingvistických seminářů. jenže tady je bližší specifikace a já tak zjišťuji, podle svého neverbálního chování, proxemity a haptiky, že jsem normální INTROVERT. pětadvacet a půl let žiji v tom, že jsem extrovert a ono ne! ještě si jednou pročtu své poznáky na sociální komunikaci a normálně to zatáhnu. je to se mnou na pováženou. // včera jsem si z fleru objednala dalšího jelínka. brož. a těch jelenů, co po fleru běhá! nadchla mě naprosto dokonalá šedá mikča (po jaké toužím), která má dva jeleny na předních kapsách, pak spoustu malých na zádech a dvě placky s jelenama. a taky běhá po fleru spousta oveček a létají vlašťovky. normálně podléhám. zítra, jen co napíšu obě zkoušky, běžím do lindexu. a pak šprtat syntax a trošku se vyspat. připadám si i přes dostatečný osmihodinový spánek totálně grogy. hlavně dnes. a je to způsobeno tím, že už několik nocí mám školní hororové sny. téra

za plotem z neloupaných planěk se rozkládala ovocná zahrada

     

     

weekend ve znamení knížek, povalování se, dodělávání školních restů, učení se a decentního paření v pátek. šla jsem s macmacem, mírou a macmacovou novou ilegální kočičkou do sportu. nejdřív hrozné brodění se na náměstí, presso v arkaně a pak přesun. zničila jsem macův deštník, kterým jsem se chránila před tou vichřicí, hrála si na pana taua, prozpěvovala jsem si hlasitě "zvonky štěstí" a hopsala až na disco. nebylo tam příliš přecpáno, tak to bylo ohromně fajn. musím říct, že mírova nová ilegálka je velká pařmenka a taky trošku blondýnka. ale byla to legrande grande. jen jsem pak před náchodskými děvčaty musela uzamknout fb, aby si nemohly prohlížet fotky a ty nejvíc hustokrutopřísňácký jsem beztak raději nezveřejňovala. xxx přišla jsem asi o půl třetí a ráno na půl devátou kráčela prostředkem silnice na lymfologii. lidé teprve vylézali ze svých příbytků a někteří obchodníci se dali do odhazování sněhu před svými koloniály, zeleninami a replayimi. konečně mi byly předepsány komprese jen ke kolenům, tak jsem hodně spokojená a šťastná. po návratu od lékařky jsem zase upadla do hlubokého komatu a vzbudil mě jen fakt, že se mi zdálo cosi o škole, tak jsem se pustila do přepisování recenze, hledání defektního textu a následné jeho opravy, tvoření referátu o hyperkorektnosti, vypisování pojmů na morfu a hlavně čtení skvělé knížky, na kterou padl můj zrak v knihovně u novinek zakázaná žena, knížka z arabského prostředí, evropanka x muslim, mé oblíbené téma. // včera jsem zůstala doma, i když macmac sondoval co jako, a dívala jsem se na jakousi romantickou docela legrační komedii a pak si do půl jedné četla a pak v minutě umřela. no a v jednu hroznej štěkot, a já, páč jsem byla nejvíc rozespalá, jsem se zavřenýma očima vyběhla do obýváku a hrozně jsem se lekla a vůbec jsem nechápala, co se děje a tak, a to jen náš bystroň westík zpatřil cosi venku a štěkal jako pominutý a moje sis ho uklidňovala a pak si Dorotku nakvartýrovala k sobě do postele. dnes střídavě rozkládám slova na morfémy, učím se svůj projev na čtvrtek na Alexe, budu monotónně vyprávět o naganu 1998 o skocích na lyžích, čímž doufám uspím všechny hned v páčátcích a bude mi pak hej, poněvadž ze mě spadne nervozita. a taky si koupím v lindexu ještě to jedno fešné tílko. // zítra jedu do lbc, ale je možné, že tam nikdy nedojedu, protože kalamita, no. královéhradecký kraj vyhlásil stav kalamitní nouze, takže do libereckého kraje vůbec nevjedu možná. téra

těší mě... bloud, velbloud

  

  

bylo toho mnoho. tak teď tak polehávám, abych byla večer fit a ready. nějaké zápočty jsem dostala a tak. jestli přežiju ve zdraví příští tři týdny, tak to bude největší prozatímní štěstí roku 2010. zkoušky, no. // nechala jsem si v úterý dodělat opět nehty a jsou najs. tak jsem si dnes byla vybírat nějaký lak na nehty - jiný než černý, rudý a růžový - a nevybrala jsem si nic. a pak jsem projížděla moje oblíbené blogy a u katchenky mě nadchl žlutý a šedý! zítra asi vyrazím do města udělat si radost. zapomněla jsem v lbc svoji kosmetickou converse tašku, ale jelikož a protože jsem děvče prozíravé, mám s dekorativkou ještě jednu doma. akorát tužku na oči a nové stíny jsem si musela doběhnout koupit. ale to je milá povinnost. před vánoci jsem si koupila zlatý a tyrkysový stín a dnes jsem si koupila hodně výrazně zelený (téměř až křiklavý by se dalo říct). byla jsem ohromně nadšena, protože... všechny slečny z fashion blogů nakupují v lindexu. nikdy jsem o tom já, prostá to duše, neslyšela. kliknete na pár švédských a finských blogů a na nich slečny s taškama z HaM a lindexu pózující právě před lindexem. v úterý jsem byla v lbc ve fóru a zcela náhodou, v zapadlém koutě tohoto nc, jsem objevila lindex. blaho. okamžitě jsem si tam zakoupila černé, skutečně dlouhatánské tílko, a ještě se tam vrátím pro jinou barvu. xxx moje náušnice s jelenama jsou boží. vždycky (kromě období, kdy jsem nosila roztahováky a tunely) jsem náušnice střídala i několikrát denně. a teď? jen jelínci. a musím zkusit ty gepardí. v týdnu si mě na ulici fotila jakási paní, a včera ve škole terka. jelíííínci.

ve středu jsem viděla druhé kolo závodu z bischofshofenu. nic jiného jsem z t4m letos neviděla. ale koflerovi jsem přála. a ahonenovi. a simonovi, samozřejmě. jediné, co jsem si příliš nepřála, aby schlieri t4m vyhrál. závod v bisho vyhrál morgi před ahonenem a ammannem. turné však ovládl kofi, druhý ahonen, třetí wolfi loitzl. schlieri nakonec až na příčce bramborové. a dnes toníček hájek vyhrál kvalifikaci na kulm.

teď jsem si dala lymfomasáž, jdu si chvíli předčítat čapka a u toho na chvíli asi odpadnu. večer s macmacem do sportu asi. téra

btw jdu si takhle po poledni zasněženým náchodem a naproti po silnici si to kráčí velbloud, tři králové, dva policisté a kupa lidí:)

bek in blek lbc

      

      

      

jsem ve svojí čistě povlečený liberecký posteli, sedím si tu v tureckém sedu, přede mnou rozložené úvody do různých teorií masových komunikací, žurnalistik, slovníky atd a fakt mě to neba. poněvadž je to všechno takové rozkouskované a já z toho musím udělat celek. navíc mi došlo, že už konečně musím dočíst od párala mladý muž a bílá velryba, a prostě páral, no. nevím, jaký k němu máte vztah vy, ale mě příliš neoslovuje. tak jsem si pro jistotu přivezla další tři knížky, které můžu číst na cl4 a regionálku. jenže... já neodolala! zkrátka a jednoduše doma ležela knížka od jana šmída z paříže... jan šmíd je zahraniční zpravodaj českého rozhlasu ve francii, žije v paříži a tohle jsou jeho postřehy. a mě to baví. navíc jsem objevila i jeho velmi zajímavý blog, takže je asi snadné si představit, že mě baví všechno víc než psaní bakalářky. doufala jsem, že rastabarka si povšimla předevčírem na fb mého komentáře u jejího statusu a že bychom mohly dnes do dandy, jenže barka asi někde filozofuje na starém městě. ale těším se, až dorazí na cimru a popovídáme si zase po dlouhé době jako dvě slušné ženy, hehe. // zítra asi nevstanu o půl osmé na přednášku. po vánočních prázdninách to prostě takhle brzy nedávám. půjdu až na tvůrčí psaní a doučovat pak angličtinu. xxx taky si velmi lámu hlavu nad tím, o čem bude můj tří až pětiminutový monolog do kamery na hodině kultury mluveného projevu příští čtvrtek. mám dva nápady. nepřekvapivé u mě kupodivu. skoky na lyžích nebo fotbal. možná bych mohla mluvit o téhle čupr knížce od jana šmída, páč i ostatní by se mohli vzdělat v oblasti francie, haha. // jinak je mi už dva dny zima, což mě uvádí do podezření, že něco není ok. až teď po novém roce začínám věřit na prasečí chřipku. poněvadž ji měl můj kamarád jára, se který jsem ještě na dlouhou noc seděla od půl třetí do půl páté ráno v murphysu a předtím čtyři další hodiny po klubech. ale snad je cajk, páč jsem ho z dálky dnes zahlédla v náchodě (ležel pár dní ve špitále v praze). asi půjdu brzy spát, co jiného rozumného jde dělat o půl deváté večer, když nejsem už z nejmladších? // zítra jdu na nehty, protože mi dva uletěly a některým se olamují špičky, tak mě to pěkně štve. a zítra, zítra jdu do mcdonaldu buď na vanilkové latté nebo mcflurryho. to je odměna za to, že musím být zase v lbc. téra

There's nothing like morning coffee and kisses

    

    

z celých více než dvou týdenních prázdnin jsem toho dnes udělala do školy nejvíce. a přeci mám pocit, že málo. xxx včera moje milovaná sestřenka porodila chlapečka ondru, dnes mi poslala dvě mms a je oňuchňáníhodnej. pak mi volala a já jsem byla naprosto dojatá, že má vlásky, že pořád spinká a je droboučkej. a taky z toho, jak ten porod byl rychlej. ačkoli porod je něco, co je pro mě nepředstavitelné dost dobře a děsí mě to. léňa se bojí, že to nebude všechno umět, ale já myslím, že je jen otázka pár dní, než si na sebe s mimounkem zvyknou a pak to půjde všechno samo. // včera jsem konečně přelouskala tu prózu na cl5 a udělala z toho referát. nikdy jsem nečetla poezii, neoslovovala mě, ale v týdnu jsem přečetla něco málo od seiferta a dnes od wolkera a nevím, jestli nebude směšné, když to nazvu něžnou poezií... // trošku se trápím s bakalářkou, protože to nemůžu nijak poskládat. ©©© včera jsem opravdu hodně chtěla vypadnout ven. mluvit. jenže dosty už odjel z hronova do prahy, tak jsem přemluvila macmaca. vyrazili jsme po dlouhé době do murphysu, dorazila tam andrejka s honzou, luckou a pražskej filip a chvíli na to další míra. a bylo veselo. poněvadž macmac zase řádil. pil. bavil celej murphys. přesun k mílům, kde byla včera poslední akce a pak se to zavírá, ale byla to tristní nuda, takže sport. potkala jsem rykiho, tak jsme alespoň mile popovídali, filip si znepřátelil už třetí náchodský lokál, resp. jeho obsluhu, macmac do sebe sál zelenou a jinak tam byli samí úchylové, kteří se zabývali mým výstřihem. týdžej do mě totiž v opileckém amoku strčil a vylila jsem si na bílé tílko do výstřihu černorybízový džus. radost. tak jsem si byla nucena to tílko sundat a nechat si jen tuniku. a byla jsem ráda, že jsem ve třičtvrtě na dvě odcházela. xxx zítra frčím do lbc, kam se mi vskutku nechce. protože prostě je to lbc. tenhle týden bude docela fajn, protože je to poslední týden semestru a někteří vyučující skončili výuku už před vánoci. 

leeds, kterej kope třetí ligu, dnes porazil v poháru manutd. unbeliavable. ale já beztak neměla čas na to pořádně zírat. neviděla jsem ani závod t4m z innsbrucku, kde opět vyhrál schlieri. nicméně přála bych celkové vítězství kofimu. neskákal se ko systém, páč kvůli včerejší nepřízni počasí se kvalifikace posunula až těsně před dnešní závod a dvojice by si asi nestihly poskládat. podle očekávání, koudy se nedostal ani do závodu. 

dnes jsem objevila další prímový ne úplně fashion blog, ale má k němu sakrablízko. konečně se takové věci dějí i u nás, tralala. // odkládám notebook, jdu třídit publicistické žánry v novinách a dávat dokupy úvod o médiích. řehole začíná. téra

you are my guilty pleasure

včera jsem šla na náměstí na ohňostroj s téměř celou naší bandou. a pan starosta měl před ohňostrojem takový projev plný "pozitivních" vizí, že to bylo tak na to, aby si každý, kdo chce minimálně příští rok žít v náchodě, prostřelil hlavu. navíc to podával nejtragičtějším hlasem uspavače hadů. /// některé kompromitující fotky ze silvestra jsem tu zveřejnila, zbytek je na fb. o silvestru jsem dlouho přemýšlela, resp. do poslední chvíle jsem měla několik variant. jenže do brna ani lbc se mi cestovat příliš nechtělo, a tak jsem přijala pozvání davida a petry a spolu s kačeří bandou jsem se tam vydala. a ač jsem na antibiotikách, pít jsem nesměla, tak to byl jeden z nejlepších silvestrů vůbec. davidovi před vánoci zemřel dědeček zvaný mafián, který se až do posledních chvil velmi aktivně věnoval sexuálním radovánkám s přítelkyní jasněnkou a spoustou sexuálního vybavení. david zdědil barák, kde zatím bydleli s péťou jen v horním patře a teď je to celé jejich. nádherný výhled na náchod, velká zahrada... silvestr se slavil v dolních, původně mafiánových, komnatách. a protože jsme s macmacem od přírody prosťáčci, postačil nám k celovečerní zábavě esesácký kabát, který měl mafián ve své sbírce (kromě sexu se velmi zajímal o historii:)), klobouk, vibrátor a taška pornočasopisů. jak pravila včera na náměstí mejty nebýt kačera a redhot, seděli bysme tam s rukama v klíně a nebyla by sranda. tak alespoň k něčemu to naše zoufalé focení se sexartefakty bylo. hrál se poker, všichni jsme se přejídali, macmac se opil. a prostě fajn to bylo. mile jsem si popovídala s druhým mírou, mým spolužákem ze základky, s davidem udělali pár testů v jednom z nepřístupných časopisů (a nečekejte, že to byly nemravné otázky, čekala bych všechno, ale ne nudné otázky o vztazích, které se tam vyskytovaly), pálili rachejtle už od osmi hodin, házeli prskavky na strom a nosili paruku. ve čtyři jsem už spala a prospala jsem s přestávkami celý včerejší den. ve třičtvrtě na pět odpoledne mi zazvonil budík, hodila jsem se do gala a fofrovala na náměstí na výše zmiňovaný parádní ohňostroj a následoval přesun do MP na surfera. všude kupodivu prázdno. zápas bostonu s flyers pod širým nebem. // teď mi teče do bot, tak dodělávám referát na cl5, kniha od josefa jedličky kde život náš je v půli se svou poutí, poté opravím chyby v seminárce na cl4 a můžu se chystat ke zkoušce. // zhlédla jsem film piano s úžasnou hudbou, ale jinak vcelku ani doporučit nemůžu. ve středu jsem byla v hk v klicperáku na fantastickém divadelním představení, resp. udělali z toho muzikál. ještěři. a dlouho mě asi nic tak nenadchlo. určitě vřele doporučuji! xxx začala jsem poslouchat lily allen a jsem mile překvapena z T4M. jen nechápu faktu, proč musí přiject skákat do innsbrucku koudelka a vystřídat tak maturu, který v prvním závodě bodoval a ve druhém se kvalifikoval. koudelka nezvládne ani to, a jen proto, že to byl loňskou sezonu českou jedničkou a teď je bez formy, ho d. jiroutek protěžuje a nacpe ho do áčka, ačkoli forma není. // velký ahonenův comeback. 2. a 4. místo, hodně dobrý. hlavně 2. kola, tam létá jako kometa. téra

dalších 365 dní na odškrtnutí

    

                 s Fany

    

                     s Mejty

    

                      s jedním z Mírů:)

   

                  mafiánova hračka

   

                   macmac Pinokiem

   

                     v esesmanském kabátě

   

                   péro za kloboukem

... střípky z mého velmi vyvedeného silvestru. jeden z nejlepších. komorní akce o deseti lidech a ve vzduchu mafián. // všem přeji krásný rok 2010, aby byl plný štěstí, zraví, pohody, nečekaných okamžiků, lásky a ...... doplňte si, co se vám hodí:) Téra